Titanování
Titanování povrchu je rovněž jedním ze způsobů chemicko-tepelného zpracováni nástrojů, umožňující zvýšit jejich životnost. Tato úprava, povrchu je vhodná pro nástroje vyrobené z jemnozrnných ocelí s vysokou prokalitelností, s rozmezím austenitizačních teplot 950 až 1 100 °C. Titanováním se získávají povrchové vrstvy bohaté na karbid titanu TiC, který zaručuje podstatné zvýšení povrchové tvrdosti nástrojů a tím i jejich odolnosti proti otěru a opotřebení.
Povrchová úprava nástrojů titanováním probíhá nejčasteji v plynné atmosféře složené z vodíku jako nosného plynu, k němuž se přidává ještě chlorid titanu a něktoré uhlovodíky. Titanování probíhá při teplotě 950 až 1 200 „0 po dobu asi 4h. Za těchto podmínek se povrchové vrstvy nástrojů obohacují karbidem titanu do hloubky 0,005 až 0,02 mm a dosahují tvrdosti až HV = 3 800.
Titanování se osvědčilo při úpravě povrchu lisovacích nástrojů z chrómových ledeburitických ocelí, např. 19 436 a 19 437, které se nemusí za provozu přebrušovat. Aby rozměrové změny byly co nejmenší, používá se titanování u předem zakalených a popuštěných nástrojů.
Zvětšením tvrdosti povrchu titanovaných nástrojů se zvětšuje i jejich odolnost proti otěru, opotřebení, vzniku studených svarů a vytváření nárůstků je menší. Životnost titanovaných nástrojů je podstatně vyšší.
Přečtěte si také :
Chemicko-tepelné zpracování povrchu nástrojů má pro prodloužení jejich životnosti velký význa ...
Sulfonitridování Sulfonitridování je dalším způsobem chemicko tepelného zpracování povrchu nást ...
Nauhličování Nauhličování se běžně používalo při cementování forem pro lisování plastických ...
Difúzní chromování Při difúzním chromování, např. v prostředí halových sloučenin chrómu za ...
Nitridování je jedním z nejčastěji používaných způsobů chemicko-tepelného zpracování nástrojů. ...