Archív kategorie ‘Z historie’

Zvyšování produktivity práce, snižování vlastních nákladů i zlepšo­vání jakosti výrobků vyžaduje vedle splnění jiných předpokladů ve značné míře velké odborné znalosti pracujících. Jen zdatný řemeslník s dobrými odbornými znalostmi může používat, po případě sám vy­tvářet nové pracovní postupy, nástroje nebo přípravky. Během první Gottwaldovy pětiletky vzniklo na našich závodech mnoho nových pracovních method navržených a uskutečněných dělníky. Mnoho dělníků se stalo úderníky, kteří nejen využívali pracovních method stachanovců, ale sami nad prací přemýšleli, nalézali nové účinnější pracovní methody a používali jich nejen sami, ale prostřednictvím sta­chanovských škol učili jim ostatní pracovníky závodu. Číst dále….. »

Zajímavé počtení  z „nástrojaře speciálních měřidel“  Outrata, Deiss r. 1956

ORGANISACE MEZD VE STROJÍRENSTVÍ

Mzda v socialistické společnosti je podílem na národním důchodu, který je určen na individuální spotřebu pracujících. Mzda je odměna za práci, kterou dostává dělník podle množství a jakosti vykonané práce. To jsou základní zákony organisace mezd, zakotvené v naší Ústavě 9. května. Rozdělování národního důchodu podle práce má každého jednotlivce podněcovat ke zvyšování jeho kvalifikace, k lepšímu využívání techniky, lepší produktivitě práce. Aby se zvyšoval národní důchod, je zapotřebí, aby produktivita práce rostla rychleji než rostou mzdy. Číst dále….. »

Stachanovské pracovní methody na frézce

Stachanovské pracovní a organisační methody vyžadují uvědomělého a myslícího člověka ,který je  hluboce přesvědčen i o politickém významu své práce,proto se snaží sám co nejvíce pracovat a hledá cesty,jak svou práci zlepšit,aby byla nejvýkonnější.Frézař Gudov ,který z kolchozníka vyrostl ve stachanovce známého po celém SSSR,je krásným příkladem růstu člověka.

Už v roce 1934 dal základ hnutí,které vedlo k velikému zlepšení práce na frézce a k zvýšení produktivity o několik set procent.Při směně na oslavu svého jmenování iniciátorem stachanovských pracovníh method ve strojírenství překročil Gudov normu o 1430%.Našel četné pracovní methody(zlepšení upínání nástrojů,organisace),které zlepšily staré normy i o několik tisíc procent.Největší jeho žák,frézař Bosyj byl vyznamenán Stalinskou prémií a Leninovým řádemv r. 1942 za nové pracovní methody na frézce.

Největších výkonů se dosahuje použitím složených fréz,které obrábějí mnoho povrchů najednou.Do svěráků a upinadel upínáme pak za sebou  nebo i vedle sebe  větší počet polotovarů,které se frézují najednou.Protože pak jejich frézování trvá delší čas ,může dělník obsluhovat několik strojů najednou.Tím opět roste jeho výkon.

U větších součástí je dosaženo větších úspor tím,že zatím co upínáme předměty na jednom konci stolu,pracuje se na součásti upnuté na druhém konci stolu.Stůl se může místo přesouvání otáčet.

Protože frézař pracuje na nejsložitějším obráběcím stroji našich dílen,je nutno,aby byl nejvyspělejším odborníkem.Přirozeně se neučí jen z knih,ale hlavně z příkladů spoludělníků,úderníků,spoluprací s techniky.Sám pak je nejlepším učitelem mladým,rostoucím silám a hlavně ženám,které jsou zařazovány do výroby stále ve větší míře.

Po takovém budovatelském článku to muselo odsejpat