Archív kategorie ‘SOUSTRUHY’

Nedávno se mně podařilo sehnat část závitořezného přípravku na Schaublina TL, případně pak na Schaublina TO, a to typ 102-85.200, jedná se o první model kde je nůž přímo na rameni, byla to jen základna, rameno, patrony a držák nože, musel jsem dodělat komplet ozubená kola na M a W, lyru, trny, pouzdra, pružinu, dorazy, vřetenové kola a pojezdovou lištu s vyhazovačem. Místo originálního držáku na kotoučové nože jde samozřejmě nasadit i klasický Tripan 111.

Schaublin 102-85.200

detail závitořezného zařízení

detail výměnných závitových patron s palci

Se zařízením lze řezat vnější i vnitřní, pravé i levé závity do cca 100mm délky a průměr cca 120mm do 3mm stoupání. Součástí jsou výměnné patrony na veškeré druhy závitů, patrony jdou samozřejmě dodělat podle specifikace a požadavků, nicméně základní sada obsahuje veškeré stoupání jak metrické tak palcové. K závitovým patronám o průměru 40mm jsou také výměnné palce, patrony pak umožňují řezání ukončených závitů bez různých výběhů apod. což je velmi šikovné a lze řezat závit až ke stěně, případně pak v dutinách u vnitřních závitů s vyloučením ulomení nože…další výhodou je potom možnost použití víceřadých kotoučových profilových nožů.

detail ozubených kol

detail palce

Závitové patrony spolu s 14 ks výměnných kol zajišťují vždy vždy kompletní a celé ukončené poměrové číslo 1:1, 1:2, 1:3 atp…..jakmile se tedy nastaví dané stoupání, obsluha se nemusí už starat nikdy o to, aby se trefila zpět do řezu, definován je přesně jak konec, tak i začátek závitu (šneky na identickém hlavovém průměru), nastavením šikmého palce na loži s kalenou nosnou deskou se pak určuje délka a konec řezaného závitu, začátek závitu je dán dorazem ramene do upínacího prvku, vodící tyče, který zároveň tvoří oporu vratné pružiny. Jde o mnohem jednodušší variantu řezání závitů jak na klasickém soustruhu u kterého lze rozepnutím matice řezat jen určitou část stoupání, neboť šroub je shodný pro všechna stoupání a závitové hodinky někdy neumí pomoci. Dalo by se říct, že jde o jednoduché ale velmi efektivní kopírování závitu z matrice do obrobku, na rameno jde upnout také frézovací vřeteno nebo brusné vřeteno, které umožní závit opracovat jiným způsobem.

konzola s kalenou deskou a šikmým palcem

detail vodící konzoly s palcem

Na patrony a palce jsem si na 3D tiskárně vyrobil držáky na stěnu z PETG.

držák patron a palců

detail pákového kleštinového upínání

Pro pákové upínání je třeba mít objímku zadní části vřetene ve variantě s 50z aby bylo možné zároveň použití kleštin, objímka je nachystaná na průměr 52mm, provedl jsem tedy dodatečné odvalení ozubení na plovoucím trnu. Možné je také jen osazení zadní části vřetene volnými koly a to buď ve variantě s 40, nebo s 50 z kolem (jiná tabulka na skladbu kol).

sestava

pár ukázek příkladů práce s tímto přípravkem,  je to pěkná historická klasika  https://www.youtube.com/shorts/6-YU-6ZII30

Revolex pro Schaublin 102. Revolex je čtyřnožová revolverová hlava pro Schaublin 102, byla dodávána jako alternativa k originální čtyřnožové hlavě Schaublin s katalogovým číslem 102-46.100. Hlava byla vyrobena s přímým upínáním na vrchní suport schaublina. Od originální hlavy se liší především výškou spodní části o síle 10mm, lze tedy efektivně využívat pouze nože 10x10mm. Princip je identický jako u hlavy Schaublin, při povolení vrchní páky dojde k zaklesnutí ozubu do hlavy a pootočení o další pozici nože jednou rukou. Revolex je klasická alternativa Tripanu.

Revolex Schaublin 102

Revolex Schaublin 102

Revolex Schaublin 102

Šikovné dělící a frézovací zařízení Schaublin s katalogovým číslem 102-87.900 je univerzálně použitelné u všech vrchních suportů soustruhů Schaublin řady 102. Vyrábělo se jen ve variantě W20, tedy s kleštinami W20. Asi nejuniverzálnější je potom s pákovými suporty 102-47 a 102-45, každopádně i se základním, klasickým křížovým suportem. Přípravek je opět krásnou ukázkou využití soustruhu i na zcela netradiční obráběcí operace v jednoduchém dělení 2,3,4,6 .

dělička Schaublin 102-87.900

dělička Schaublin 102-87.900

dělička Schaublin 102-87.900

Krásný přírůstek do mé dílny z roku 2022, ikonický Schaublin 70-80, stroj s uzavřeným vřeteníkem v poslední variantě s kosoúhlými ložisky a s maximálními otáčkami 7000 ot/min. Stroj se mi podařilo poskládat v plné výbavě včetně zajímavého příslušenství jakým je například úhlový suport pro soustružení a broušení kuželů a koulí 70-81, dále pohonu příslušenství 102-95.100/200 včetně přídavného pohonu otočného hrotu s volnou unášecí deskou, upichovacími suporty, revolverové suporty 70-58.100 a 70-58.050, pákový koník, klasické a pneumatické kleštinové upínání atp.

Schaublin 70-80

Schaublin 70-80 s příslušenstvím

Tento přídavný pohon je identický se všemi řadami soustruhů 102, takže jsem ho mohl použít kupříkladu na mém nejnovějším modelu Schaublin 102N-VM. Pohonný řemen je PUR o průměru 6mm, díky měnitelným převodům lze pohánět brusné, nebo frézovací vřetýnka které jsou libovolně umístit na suporty.

Ke stroji je kompletní sada kleštin W12, sada kleštin B8. Základní pákový koník jsem se rozhodl rozšířit o všechny modely, které byly v katalogu, zatím mám namodelováno a odlito. Koníky zbývá dokončit jak bude trocha volného času.

pohon 102-95.100/200

pohon alternativního příslušenství

Zřejmě poslední 102 kterou si dělám pro sebe, je to katalogová 102N-VM z roku 1983 v kompozici č.6, tedy spodní litinová fréma s náhonem plochým řemenem a přehazováním řemene bez variátoru, klasika zvedání motoru a brzda. Sháněl jsem původně stolní verzi, ale ty jsou extrémně vzácné. Rozborku jsem dělal v kuchyni, po složení šel samozřejmě do dílny. Soustruh pochází z Francie.

Schaublin 102N-VM

Schaublin 102N-VM je úplně poslední model 102 z produkce Schaublinů, tvar lože je u 102N-VM poněkud jiný jak u soustruhů 102-VM, profil lože pod koníkem je ale identický jako všechny stodvojky. Během roku 1982 se změnil tvar vřeteníku (přední sražení vs, rovné čelo), nebyla to ovšem jen tato drobná změna vzhledu, dost podstatně se změnila i koncepce vnitřního uspořádání předpětí ložisek, kdy varianta staršího vřeteníku s rovným čelem měl předpětí tzv. „natvrdo“ do pevně definované axiální hodnoty, u novější verze vřeteníku pak přibyl mimo jiných pružný prvek v podobě dvou silných talířových pružin v pouzdru č. 4/2116.00551 (starý a novější vřeteník typu N jsem vytáhl z manuálů a označil červenou barvou změny. Protože vrchní suporty jsou identické jako ruční modely ze 60-80 let lze vidět na generálkách i renomovaných firem krásné soustruhy 102N-VM se suporty ze starších verzí, které se v katalozích nikdy neobjevovali, zvlášť do očí bijící je příčný posuv (u originálu s obrovskou stupnicí pro šroub) a jeho záměna za malý z čistě ručního Schaublina.

masivní příčný posuv

Velmi pěkný a chytrý je ruční pákový spínač motoru s předvolbami prvního a druhého stupně dvojotáčkového motoru a jeho směru.

Předvolbový spínač motoru

Soustruh se dá rozebrat na prvočinitele cca do 3h, to jsem bohužel musel udělat, protože byl kvůli konzervaci celý prolitý lněným olejem, ten sice zakonzervuje kompletně litinové díly, ale nejde odstranit jinak jak silnou zásadou. Použil jsem cleamen 240 s pH14 mimo niklované díly (pozor taky na hliníkové díly), přípravek je velmi silně zásaditý, ruce, oči je nezbytné chránit, ruce stačí dvojitě chirurgickými rukavicemi, přípravek je nerozleptá jako například aceton. Během minutky dvou sjede ten lněný olej a pak stačí opláchnout vodou a vysušit, já to pak ještě vyfoukám aby se voda dostala i ze závitů.

rozebraný Schaublin 102N -VM

rozebraná suportová skříň

rozborka vřeteníku

Vedlejším efektem tohoto čištění je ovšem narušení laku, což mně ale moc nevadilo, protože tento typ má těch lakovaných dílů velmi málo, následovalo tedy navíc klasické odmaštění acetonem, ředidlem C6000, dokytování odlouplých a oprýskaných míst, kterých ale nebylo mnoho a pak vykytování karosářským tmelem, kompletní přebroušení a 3 vrstvy polyuretanového laku. Tentokrát jsem ale vynechal oblíbenou RAL 6021 a šel jsem i vzhledem k původní barvě stroje do originální RAL 7031, doplňky jako konzole příčného suportu, rychloupínací zařízení, kryty, brousící zařízení atp. jsou stříbrnou kladívkovou Hameritkou, popravdě se mi to moc nelíbí, ale Schaublin v těchto letech z kterých pochází soustruh hodně blbnul s těmito kladívkovými barvami, zřejmě kvůli úspoře při broušení odlitků drobných dílů kdy tento typ barvy strukturu litiny rozbije. Měli ale svůj jemně šedější odstín, který jsem bohužel nikde nesehnal.

nový lak a laserem vytvořený nápis

kladívková barva na kleštinovém upínání

Během rozborky je nutné odstranit kompletně starý mazací tuk z převodovek, ložisek vřeteníku, jehličkových ložisek, kulisy posuvového šroubu atp. Soustruh je bezolejový, veškeré převody, stejně tak ložiska jsou mazány Kluber Isoflex LDS 18 Special A. Tento mazací tuk je předepsán striktně výrobcem, posuvový šroub a veškeré kluzné plochy jsou pak mazány olejem na kluzné vedení se specifikací VG 68. Rozvod do kluzných vedení je vedený tak chytře a hlavně komplikovaně, že stačí 5x žduchnout do maznice a olej je rozveden na všechny vedení. Jsou jedinci, kteří při pohledu na maznici se špičkou berou do ruky mazací lis se slovy, je tam špička, natlačím tam „vazelínu“, obzvláště u obráběcích strojů je to hodně rozšířené, tak takhle tedy rozhodně ne…!

Isoflex LDS18 special A

vřeteníkové ložiska

olej na kluzná vedení ISO VG68

Samostatná kapitola je potom mazání hlavních ložisek vřeteníku, která představují ložiska s kosoúhlým stykem FAG s definovaným předpětím. Mazací náplň je pětiletá a měla by se v tomto intervalu pravidelně měnit. Náplň se vyrobí z 30% Kluber Isoflex LDS 18 Special A a 70% terpentýnu. Starý tuk z ložisek se rozpustí v terpentýnu nebo v benzínu, ložiska se řádně bez pootáčení propláchnou i v několikeré čisté náplni tak aby se zbavila starého maziva, poté se ložiska „vykoupou“ v lázni kluberu a terpentýnu, po vyjmutí se rozpouštědlo odpaří a ložiska jsou trvale namazaná. Výrobce zaručuje při tomto postupu, že mazací tuk se dostane i do mikroskopických pórů ložiska. Na celý soustruh je potřeba minimálně kartuše Isoflexu, bohužel v ČR se tyto kartuše neprodávají, rozhodně nestačí 45g tuba, bral jsem celou kilovku, cena je ovšem poměrně vysoká v rozmezí 8-9 tisíc za kilovou plechovku.

komplatace vřeteníku

Kompletace už jde pěkně od ruky, protože je soustruh zpracovaný tak, že je rozdělen do jednotlivých bloků, není potřeba žádná velká síla ani při kompletaci vřeteníku, přední převodovka posuvů jde vysloveně lehce s lehkým tlakem při zasouvání ložisek, přední ozubený hřeben, který posouvá předlohovým kolem v převodovce je dolícován poměrně přesně zaškrabáním v litinovém pouzdru a tak je třeba pečlivé ustavení na čele jelikož tento díl není zkolíkován. S tím jsem se přiznám se dost natrápil, kdy mně po složení nešly řadit dvě rychlosti z osmi, podle směru kterým jsem skládal, nakonec, jsem došel na to, že musím ustavit pouzdro s hřebenem na střední rychlost a ne na krajní, až potom to fungovalo a převodovka lehce řadí posuvy.

převodovka posuvů

převodovka posuvů zadní strana

Soustruhy Schaublin s třístupňovou řemenicí mají na středním stupni blokovací kalený červík M8, který je trvale uvolněný a používá se jen a výhradně při přímém dělení buď na aretovacím kole 24 s přímým kolíkem a nebo na přídavném kolíčku pro dělící kruhy na zadní straně řemenice. Tento systém se používá v případě frézování, broušení, škrábání atp. Bohužel velmi často uživatelé mají tento blokovací červík dotažený přímo na vřeteno, jakmile potom, ať už vědomě nebo nevědomě zařadí na vřeteníku reduktor, tak tento kalený kolík se namázne na nitridované vřeteno čímž dojde k nabalení materiálu na vřeteno, které sice není poškozené, ale při následné rozborce jde vřeteno strašně těžko ven a přemázlý materiál vytvoří rýhy do velkého reduktorového kola, to se pak musí následně opravit ručně dolapovat na správný rozměr. Dělal jsem 6 102 a kromě jedné to měly všechny takto. V žádném případě nefunguje poučka z manuálu, že lehkým poklepem směrem do zadní části vřeteno vyjede, musí se potom vylisovat pomocí závitové tyče přes čelo soustruhu. Tohle bývá hodně častý dotaz prvouživatele Schaublina co se pustí do rozborky na všech zahraničních fórech. Při koupi se to dá zkontrolovat vyjmutím blokovacího červíku a vložením jehly s protočením na reduktor, vřeteno se potom pod řemenicí otáčí v poměru 1:5.

řemenice s aretačním otvorem pro kolík

Když už jsem měl rozebráno, tak jsem se rozhodl udělat upínací otvory a dvě ocelové konzoly pro digitální odměřování, v zadní části suportu jsem vytvořil 3xM6 pro základní ocelovou desku, která bude přímo spojená s čítací hlavou pravítka na podélný posuv, na tuto desku je kolmo navařená úhlová lišta, uvnitř které je pravítko pro příčný posuv, čítací hlava příčného pravítka je připevněna k prodlužovacímu litinovému bloku, který slouží zároveň jako kryt. Použil jsem na podélný posuv klasiku 0,005 v délce 370mm a na příčný 0,001 v délce 120mm. Když už jsem u těch délek pravítek, tak katalogová hodnota pro příčný posuv je 100mm a pro podélný 400mm. U podélného posuvu je tato hodnota ale jen marketingový trik Schaublina, hodnota 400mm je pro použití vřeteníku bez reduktoru, který se ale do těchto sestav skoro vůbec nedával kvůli nemožnosti snížení otáček při řezání závitů. Skutečná hodnota podélného strojního posuvu je ve skutečnosti 325mm

detail řešení DRO

Koník staršího soustruhu je kapitola sama o sobě, Schaublin dodával dva typy v základním provedení, můj koník byl bohužel propadlý o 0,06mm, tedy ho mám zatím odložený ke generálce, kdy odfrézuju spodní část a vyrobím novou, broušenou a lícovanou na střed pinoly, prozatím ho jednoduše nahradí koník z jiné 102, což není díky zaměnitelnosti žádný problém.

koník z Schaublina 102N-VM

Všechny suporty prošly přebroušením a zaškrabáním (pokud bylo třeba), dále jsem opravoval volnoběžku s brzdou, která při málo pravidelném mazání nefunguje tak jak má a pokud není používaná, tak dojde k trvalému spojení třecí kuželové spojky a soustruh nejde zabrzdit, není to sice žádná nepřekonatelná závada (soustruh má ještě reverzaci a nožní zvedání motoru) ale ta nožní brzda je parádní.

křížový suport 102N-VM

brzda soustruhu s volnoběžkou

Podstavec soustruhu vážící 300kg je ustaven na stavitelných nohách podložených ocelovými plackami s 3mm gumou, v zadní části je poté vynechána mezera pro umístění motoru samostatného náhonu příslušenství jako je frézovací suport, nebo brousící zařízení. Ramena pro samostatný pohon jsou identická jak pro Schaublin 70 tak pro 102, náhon je řešen PU řemenem o průměru 6mm, který je v metráži velice jednoduše svařitelný a umí přenést opravdu slušný výkon za minimálního chvění celé soustavy.

ustavený podstavec

kompletace skříně posuvů

vyrobený štítek rychlostí

Protože již vlastním a hojně používám Schaublin SV 102-VM, který je takřka o čtyřicet let starší, mohu potvrdit, že tyhle stroje jsou výjimečné jak kvalitou, tak zpracováním. Modely 102N a 102N-VM jsou bohužel velmi nedostupné a to nejenom v ČR, ale i v zahraničí, proto jsem rád, že se mi krkolomnou cestou podařilo tento nádherný kousek získat do své malé dílny.

frézovací vřeteno