Archív kategorie ‘Horizontální frézování’

   Úvodem jednu základní poučku která platila,platí a platit bude a to, že základem přesnosti,bezvadných povrchů ,dlouho výkonných nástrojů a především bezpečnosti u jakéhokoli druhu strojního obrábění je celková tuhost soustavy „stroj-nástroj-obrobek“ .

Stroj:s minimálními vůlemi,bezvadnými posuvy,nejlépe ukotvený pevně s tuhým podkladem,vyvážený

Nástroj:pevně a bezpečně upnutý do vřetene s minimální házivostí

Obrobek:pevně a bezpečně upnutý(svěráky,sklíčidla,upínky,dorazy)

horizontální frézování složenými frézami

Obvodové rovinné frézování válcovými frézami.

V případě válcového frézování je třeba rozlišit především způsob práce vykonávané mezi frézou(nástroj) a frézkou(stroj). Rozeznáváme dva druhy frézování dle pohybu výše zmíněných elementů vůči sobě a tím je „sousledné“ a „nesousledné“ frézování.Na internetu je k mání mraky pouček a teorií ,osobně nesouhlasím s velice častou citací,že sousledné frézování je výhodnější jak nesousledné,neplatí to totiž paušálně na všechny stroje,nástroje a obrobky!

 NESOUSLEDNÉ:Osa frézy která má břity jen na obvodu je rovnoběžně s následně obráběnou plochou,řezný a záběrný pohyb směřují proti sobě, třísky mají průřez prohnutých trojúhelníků což má příznivý vliv na výkon,záběr frézy je od nejmenšího průřezu třísky po největší.

   Při frézování pracuje vždy několik břitů současně kdy každý z nich vykoná jen malou část práce,tím se dosahuje klidného běhu stroje bez nárazů. Frézované plochy jsou poměrně hladké,mírně zvlněné. Frézy se šroubovitými zuby zmenšují přerušované a rázové namáhání.Břity se zařezávají do měkčího materiálů než je povrch obrobku a proto se tak rychle neotupí.

 SOUSLEDNÉ: Osa frézy která má břity jen na obvodu je rovnoběžně s následně obráběnou plochou,řezný a záběrný pohyb směřují do stejného směru.Břity odřezávají hned třísky největšího průřezu z povrchu vrstvy obrobku,třísky mají šupinkovitý tvar.Břity jsou extrémně namáhané a dochazí docela často k jejich ulomení.Navíc je třeba mít na paměti,že stroj musí být zcela bez vůlí hlavně v posuvovém šroubu a matici.

Nástroje jak u sousledného tak nesousledného frézování jsou upnuty na trnech ,které jsou podepřeny v ložiscích ramene frézky.

  Tyto mé poznatky vycházejí z obrábění na klasické horizontální a vertikální frézce,kdy používám otáčky do 2500 ot/min.Při horizontálním frézování nesousledném se dá dosáhnout při malých otáčkách nástroje ohromných výkonů co do odfrézovaného materiálu za jednotku času v závislosti na jednom přejezdu stolu.

Samozřejmostí,kterou zde neuvádím je výkonné chlazení nástroje v řezu.

Čelní rovinné frézování čelními frézami.

Osa frézy která má břity jak na obvodu tak na čele stojí kolmo k pracovní ploše. Třísky mají opět průřez prohnutého trojúhelníku a stroj pracuje v důsledku rovnoměrného namáhání klidně.U tohoto frézování,v případě,že je obráběná celá plocha najednou se jedná vždy o nesousledné frézování.Hlavní práci vykonají břity na obvodu a čelní břity obstarají jen začištění.Hloubka frézování bývá poměrně malá a větší důraz se klade na velikost plochy.

Tento druh frézování je samozřejmě možné použít i na horizontální frézce kdy je nástroj upnutý přímo do dutiny vřetena na letmém trnu.

Stachanovské pracovní methody na frézce

Stachanovské pracovní a organisační methody vyžadují uvědomělého a myslícího člověka ,který je  hluboce přesvědčen i o politickém významu své práce,proto se snaží sám co nejvíce pracovat a hledá cesty,jak svou práci zlepšit,aby byla nejvýkonnější.Frézař Gudov ,který z kolchozníka vyrostl ve stachanovce známého po celém SSSR,je krásným příkladem růstu člověka.

Už v roce 1934 dal základ hnutí,které vedlo k velikému zlepšení práce na frézce a k zvýšení produktivity o několik set procent.Při směně na oslavu svého jmenování iniciátorem stachanovských pracovníh method ve strojírenství překročil Gudov normu o 1430%.Našel četné pracovní methody(zlepšení upínání nástrojů,organisace),které zlepšily staré normy i o několik tisíc procent.Největší jeho žák,frézař Bosyj byl vyznamenán Stalinskou prémií a Leninovým řádemv r. 1942 za nové pracovní methody na frézce.

Největších výkonů se dosahuje použitím složených fréz,které obrábějí mnoho povrchů najednou.Do svěráků a upinadel upínáme pak za sebou  nebo i vedle sebe  větší počet polotovarů,které se frézují najednou.Protože pak jejich frézování trvá delší čas ,může dělník obsluhovat několik strojů najednou.Tím opět roste jeho výkon.

U větších součástí je dosaženo větších úspor tím,že zatím co upínáme předměty na jednom konci stolu,pracuje se na součásti upnuté na druhém konci stolu.Stůl se může místo přesouvání otáčet.

Protože frézař pracuje na nejsložitějším obráběcím stroji našich dílen,je nutno,aby byl nejvyspělejším odborníkem.Přirozeně se neučí jen z knih,ale hlavně z příkladů spoludělníků,úderníků,spoluprací s techniky.Sám pak je nejlepším učitelem mladým,rostoucím silám a hlavně ženám,které jsou zařazovány do výroby stále ve větší míře.

Po takovém budovatelském článku to muselo odsejpat