Archív kategorie ‘BROUŠENÍ NÁSTROJŮ’

V tomto článku je rozdělení soustružnických nožů podle způsobu práce a směru posuvu, dále jejich odborné a slengové názvy. V zásadě může jít jak o nože kované, broušené z rychlořezných ocelí, s letovanými plátky ze slinutých karbidů (SK) či nože s výměnnými břitovými destičkami.

1.   Hladící nůž úzký (hladík,špičák)
2.   Pravý hladící nůž ohnutý, rohový (rohák pravý)
3.   Levý hladící nůž ohnutý, rohový (rohák levý)
4.   Levý vnější uběrací nůž čelní, osazený (levý stranový uběrák)
5.   Pravý vnější uběrací nůž čelní, osazený (pravý uběrák)
6.   Pravý zapichovací nebo upichovací nůž (upichovák, zapichovák pravý osazený)
7.   Zapichovací nebo upichovací oboustraně osazený nůž (upichovák, zapichovák oboustraný)
8.   Levý zapichovací nebo upichovací nůž (upichovák, zapichovák levý osazený)
9.   Levý vnější uběrací nůž přímý (přímý uběrák levý)
10.   Pravý vnější uběrací nůž přímý (přímý uběrák pravý)
11.   Hladící nůž široký (naběrák, široký hladík)
12.   Pravý vnější uběrací nůž čelní (boční uběrák pravý)
13.   Pravý vnější uběrací nůž ohnutý (vyhnutý uběrák pravý)
14.   Levý vnější uběrací nůž čelní (boční uběrák levý)
15.   Závitový hřebínkový nůž
16.   Pravý zaoblovací nůž uběrací (rádiusový uběrák)
17.   Tvarový nůž (fasonový)
18.   Vnitřní uběrací nůž (vnitřní uběrák)
19.   Pravý zaoblovací nůž rohový (pravý zaoblený rohák)
20.   Levý zaoblovací nůž rohový (levý zaoblený rohák)
21.   Závitový nůž přímý
22.   Levý rádiusový nůž
23.   Oboustranný rádiusový nůž
24.   Vnitřní hladící nůž rohový (vnitřní rohák) 

 

Na vyobrazení chybí ještě vnitřní závitový nůž nebo vnitřní zápichový nůž. Nože číslo 12 a 13 vypadají identicky ovšem tento druh nožů se liší podle sklonu břitu vůči horizontální rovině v čemž je mezi těmito noži zásadní rozdíl a více se jim budu pochopitelně věnovat samostatně v článcích o ostření, které připravuji, případně také ještě v článcích o optimálních řezných úhlech těchto vyobrazených nožů. Stejně tak to platí i o číslech 2 a 5.

---

Tento článek navazuje tak trochu na starší povídání o ostření tvarové kotoučové frézy v hrotech. V něm bylo popsáno ostření sadové modulové kotoučové podsoustružené frézy na výrobu ozubených kol dělícím způsobem a to nasazenou na frézovacím trnu a v konících  nástrojové brusky BN 101.

Princip ostření čel u kotoučových fréz na trnu a v hrotech je tedy obdobný jako ve výše uvedeném článku jen v případě, že kotoučová fréza má zuby přímé, rovnoběžné ke své ose.

Číst dále….. »

 

Úvodem musím poznamenat, že broušení kotoučových fréz je víceméně shodné s broušením obvodových břitů válcových fréz s tím rozdílem, že některé kotoučové frézy mají zuby přímé, které se u fréz válcových prakticky nevyskytují.

Dále bych rozdělil kotoučové frézy na tři druhy od kterých se bude odvíjet následný typ ostření buď na čele a nebo na hřbetu břitu podle toho co je praktičtější. Kotoučové frézy se vyskytují ve variantě s přímými břity, s šikmými břity nebo se střídavě šikmými břity.

Na obrázcích níže jsou různé varianty kotoučových celistvých fréz vyjma kotoučových fréz se vsazenými výměnnými zuby, které se píše dají řadit do frézovacích hlav. Z detailních pohledů je zřejmé, že postup ostření se bude lišit druh od druhu také v závislosti na tom o jaký typ břitu se jedná, zdali frézovaný nebo podsoustružený.

---

Kotoučovou frézu s přímými břity a kuželovitě broušenými boky je možné brousit na čelech až do odbroušení zábřitu, potom je opět nutné broušení na hřbetě a vytvoření zábřitu. Brousit na hřbetech můžeme bez opěry např. přímo v děličce.

 

Kotoučovou frézu se střídavě šikmým ozubením Číst dále….. »

 V několika předešlých článcích jsem velice podrobně popisoval postupy při  broušení obvodových břitů rotačních nástrojů, zejména válcových nástrčných fréz,  také válcových stopkových fréz a nebo úhlových fréz. Broušení čelních břitů fréz není tak složité jak broušení břitů obvodových zejména šroubovitých, alespoň co se zručnosti týče.

Protože jak frézy nástrčné, tak frézy stopkové se mohou vyskytovat ve variantě „čelní“, popíšu zde podrobně postup při broušení těchto čelních břitů čelních válcových fréz, který platí všeobecně jak pro variantu nástrčnou, tak pro variantu stopkovou. Číst dále….. »

Broušení jakýchkoli nástrojů, tedy i úhlových fréz  v hrotech je velice efektivní a rychlé.

 Například broušení úhlové frézy, která má zuby ve šroubovici je možné provést pouze v hrotech, dělící hlava je nám v tomto případě na nic. Broušení je nejjednodušší na hřbetech břitů, čela na takové fréze jsem nikdy nezkoušel a ani se na to nechystám.  Brousit můžeme jak čelem tak obvodem kotouče a zubová opěra slouží k rotaci břitů nástroje kolem kotouče.

U šroubovitých břitů nám bohužel nic jiného jak brousit mezi hroty nezbývá. Uvádím zde jen úhlové frézy nástrčné protože stopkovou úhlovou frézu se zuby, které jsou ve šroubovici jsem  nikdy neviděl, ale netvrdím že neexistuje, jen jsem se s ní ještě nikdy nesetkal.

Samozřejmě můžeme takto brousit i úhlovou frézu s přímými břity na jejich hřbetech, je to o dost přesnější jak broušení na letmém trnu v děličce  , pokud ale nemáme k dispozici naklápěcí hroty je to  zdlouhavější a pracnější, protože musíme natáčet celý stůl. Nějak takto jak na obrázku, kde je natočený stůl a místo levého koníku je použitá dělička. Broušení čelem kotouče přes zubovou opěru která se vůči břitu v tomto případě musí vždy posunovat, tak jako u všech úhlových fréz broušených v hrotech.

 Protože já osobně velmi nerad rozúhlovávám a natáčím vrchní stůl brusky, tak se snažím si od této nemilé činnosti nějak odpomoci. Velmi se mi k tomuto osvědčily právě naklápěcí hroty, které plně nahradí natočení vrchního natáčecího stolu brusky, a které se používají primárně v případě broušení kuželových, ale i klasických výstružníků. Je to ale velmi univerzální přípravek a jeho využití je opravdu veliké.

V tomto případě je výhodnější brousit obvodem kotouče, protože ustavovací měrku nejde použít od vrchní plochy natáčecího stolu. Nastavovací měrka na vřeteníku určí střed kotouče a jeho zvýšením nebo snížením taky střed osy naklápěcích hrtoů, tyto musí být ovšem ještě před svým naklopením na úhlovou hodnotu broušeného nástroje vynulovány pomocí přesného trnu do nulové horizontální roviny vůči hlavnímu posuvu stolu.

Potom už stačí jen upevnit frézu nalisováním na brusičský trn a ustavit první ostřený zub na střed osy.

Spolu s ustavením břitu se na vrchní stranu brousícího vřeteníku upevní univerzální a nebo pevná zubová opěra a opře se o zub. Protože brousíme obvodem kotouče úhel hřbetu, který nalezneme zde nastavíme snížením nebo zvýšením brusného kotouče. Toto je přímo závislé na průměru brusného kotouče, v tomto názorném příkladě brousíme proti ostří a tak kotouč vůči nástroji budeme snižovat.

Použití naklápěcích hrotů v případě broušení nástrčných, ale i stopkových úhlových fréz je možné jak s kozlíkem tak bez něj, protože není potřeba dvou naklápěcích rovin. Kozlík byl zrovna nasazený a tak fotky jsou s ním.

---