Archív kategorie ‘Soustružnický nůž’

Pro optimální geometrii nože je nejdůležitější správná volba úhlu čela γ  a úhlu hřbetu α . Hodnoty optimálních úhlů čela jsou závislé zejména na mechanických vlastnostech obráběného materiálu, ohybové pevnosti nástrojového materiálu a na tloušťce odebírané třísky. Velikost úhlu hřbetu závisí hlavně na tloušťce třísky. 

 Nástroje pro jemné a přesné obrábění musí mít úhel hřbetu menší než nástroje hrubovací. 

Hodnoty úhlů čela a hřbetu jsou v následující tabulce, která udává přibližné velikosti úhlů čela a hřbetu nožů z rychlořezné oceli (RO) a s břitovými destičkami ze slinutých karbidů (SK) 

Při obrábění materiálů velké tvrdosti a pevnosti karbidovými noži je destička upevněna v tělese nože pod kladným úhlem čela γ (obr.) a na čele je naostřeno předčelí p s úhlem předčelí γ_v. Tím se zpevní břit a vznikne příznivější rozložení sil namáhajících destičku. 

předčelí a utvařeč

Šířka předčelí p se volí v závislosti na velikosti posuvu, takže p = (0,8 až 1)  s. Při třískách většího průřezu není účelné volit větší šířku předčelí než 1 až 1,2 mm. Velikost úhlu předčelí se volí podle pevnosti nebo tvrdosti obráběného materiálu v rozsahu + 5 až —15°. 
Nože s předčelím jsou vhodné zejména pro obrábění ocelí pevnosti přes 100 kp/mm², pro obrábění odlitků a výkovků s kůrou a při přerušovaných řezech. 
Pro obrábění houževnatých materiálů při vzniku plynulých třísek se po­užívají nože s utvářeči třísek. V praxi se nejčasteji používají stupňové utvářeče podle vrchního obrázku, které se vybrušují na čele destičky podél hlavního břitu. Hloubka utvářeče h se obvykle volí podle výšky nože: h = 0,3 mm při výšce nože 16 mm, h = 0,5 mm při výšce nože 20 mm atd. 
Šířka stupňového utvářeče je ovlivněna mnoha činiteli a závisí hlavně na hloubce řezu a velikosti posuvu, i na pevnosti obráběného materiálu. Přibližné velikosti šířky stupňových utvářečů třísek jsou v následující tabulce

Pro jinou hloubku utvářeče se musí šířka b podle této tabulky násobit součinitelem K, jehož hodnota je:
K = 0,75 pro hloubku 0,3 mm

K = 1,24 pro hloubku 0,75 mm

K = 1,4 pro hloubku 1 mm.

Zpravidla je nutno správnost rozměrů utvářeče ověřit praktickými zkouškami.

Úhel nastavení hlavního břitu χ a vedlejšího břitu χ_v se musí volit zejména podle tuhosti soustavy stroj — nástroj — obrobek.

Se zmenšováním hlavního úhlu nastavení se zvětšují řezné síly a naopak. Větší řezné síly mohou pak způsobit chvění a deformace obrobku. Velikost hlavního úhlu nastavení se proto musí volit se zřetelem k tuhosti stroje.
Úhel nastavení vedlejšího břitu χ_v má být vždy co nejmenší, avšak takový, aby nevznikalo velké tření mezi nástrojem a obrobkem. Se zvětšováním úhlu nastavení vedlejšího břitu se zmenšuje úhel špičky nože, což způsobuje horší odvod tepla a snížení trvanlivosti. V další tabulce jsou hodnoty pro volbu optimální velikosti úhlů nastavení.

Úhel sklonu břitu λ, jak bylo vysvětleno v jiném článku, ovlivňuje zejména směr odchodu třísky a určuje postupnost dotyku různých bodů ostří s obráběným materiálem při počátečním vřezávání břitu. Velikost úhlu sklonu se dopo­ručuje volit podle této následující tabulky.

V tomto článku je rozdělení soustružnických nožů podle způsobu práce a směru posuvu, dále jejich odborné a slengové názvy. V zásadě může jít jak o nože kované, broušené z rychlořezných ocelí, s letovanými plátky ze slinutých karbidů (SK) či nože s výměnnými břitovými destičkami.

druhy nožů

1.   Hladící nůž úzký (hladík,špičák)
2.   Pravý hladící nůž ohnutý, rohový (rohák pravý)
3.   Levý hladící nůž ohnutý, rohový (rohák levý)
4.   Levý vnější uběrací nůž čelní, osazený (levý stranový uběrák)
5.   Pravý vnější uběrací nůž čelní, osazený (pravý uběrák)
6.   Pravý zapichovací nebo upichovací nůž (upichovák, zapichovák pravý osazený)
7.   Zapichovací nebo upichovací oboustraně osazený nůž (upichovák, zapichovák oboustraný)
8.   Levý zapichovací nebo upichovací nůž (upichovák, zapichovák levý osazený)
9.   Levý vnější uběrací nůž přímý (přímý uběrák levý)
10.   Pravý vnější uběrací nůž přímý (přímý uběrák pravý)
11.   Hladící nůž široký (naběrák, široký hladík)
12.   Pravý vnější uběrací nůž čelní (boční uběrák pravý)
13.   Pravý vnější uběrací nůž ohnutý (vyhnutý uběrák pravý)
14.   Levý vnější uběrací nůž čelní (boční uběrák levý)
15.   Závitový hřebínkový nůž
16.   Pravý zaoblovací nůž uběrací (rádiusový uběrák)
17.   Tvarový nůž (fasonový)
18.   Vnitřní uběrací nůž (vnitřní uběrák)
19.   Pravý zaoblovací nůž rohový (pravý zaoblený rohák)
20.   Levý zaoblovací nůž rohový (levý zaoblený rohák)
21.   Závitový nůž přímý
22.   Levý rádiusový nůž
23.   Oboustranný rádiusový nůž
24.   Vnitřní hladící nůž rohový (vnitřní rohák) 

Na vyobrazení chybí ještě vnitřní závitový nůž nebo vnitřní zápichový nůž. Nože číslo 12 a 13 vypadají identicky ovšem tento druh nožů se liší podle sklonu břitu vůči horizontální rovině v čemž je mezi těmito noži zásadní rozdíl a více se jim budu pochopitelně věnovat samostatně v článcích o ostření, které připravuji, případně také ještě v článcích o optimálních řezných úhlech těchto vyobrazených nožů. Stejně tak to platí i o číslech 2 a 5.

………..připravuje se