Archív kategorie ‘Slinuté karbidy’
Oblast použití slinutých karbidů je velmi rozsáhlá. Používají se pro jemné obrábění i pro těžké hrubování téměř všech druhů materiálů na nejrozmanitějších obráběcích strojích. Volba a možnosti použití jednotlivých druhů slinutých karbidů jsou uvedeny v následujícím přehledu.
F2 — P 01.3
- Je nejtvrdší, velmi vzdorný proti otěru, avšak zároveň velmi křehký. Používá se jen pro nejjemnější soustružení a vyvrtávání oceli a lité oceli nepřerušovaným řezem při vysokých řezných rychlostech přes 200 m/min a při nejmenších posuvech a malých hloubkách řezu. Není vhodný pro frézování.
F1— P 01.4
- Je určen především pro jemné soustružení a vyvrtávání oceli a lité oceli při velkých řezných rychlostech a posuvech asi do 0,15 mm/ot. při nepřerušovaném řezu. Je velmi náchylný k praskání při pájení a broušení, neboť je velmi málo odolný proti teplotním rázům. Pro frézování se použije jen výjimečně.
S1 — P 10
- Je méně otěruvzdorný, ale houževnatější než druhy F2 a F1. Je určen hlavně k obrábění oceli a lité oceli při posuvu do 0,6 mm/ot. Není vhodný pro velké úběry třísek a pro přerušovaný řez. Řezné rychlosti musí být nižší než při použití F1. Hodí se především pro dokončování, popř. polohrubování při soustružení, frézování a kopírování.
S1.1 — P 10
- Doporučuje se především pro soustružení závitů na poloautomatech a automatech při řezných rychlostech 80 až 120 m/min podle druhu obráběné oceli bez kůry a vměstků.
S2 — P 20
- Používá se na polohrubování oceli, lité oceli a temperované litiny pro posuvy až do 1 mm/ot, avšak při řezných rychloste.ch asi o 30 % menších než při použití 81. Lze ho použít i pro nestejnoměrnou hloubku řezu a pro přerušovaný řez při malé hloubce řezu. Je velmi vhodný pro kopírování, pro frézování na čisto, pro vrtání hlubokých děr, na záhlubníky, frézy atd.
S3 — P 30
- Je určen pro hrubování oceli, lité oceli a temperované litiny při větších průřezech třísky i při přerušovaném řezu. Je vhodný pro soustružení, frézování a hoblování. Řezné rychlosti musí být asi o 45 % menší než u S1, posuv až 2 mm/ot.
S4 — P 40
- Je vhodný k hrubování ocelových výkovků a odlitků při přerušovaném řezu i při nečistém povrchu. Řezné rychlosti se doporučují asi o 55 % menší než u S1, posuvy do 3 až 4 mm/ot. Používá se pro soustružení, frézování, hoblování, obráženi a částečně pro práce na automatech.
S5 — P 50
- Svými vlastnostmi vyplňuje mezeru mezi slinutými karbidy a rychlořeznou ocelí. Je určen k velmi těžkému hrubování soustružením, frézováním a hoblováním ocelí nízké pevnosti, nerezavějících a žárovzdorných ocelí. Řezné rychlosti se volí asi o 70 % menší než u S1 a posuvy 4 mm/ot i více.
S6 — P 50
- Nejhouževnatější druh této skupiny pro nejtěžší řezné podmínky, především pro hoblování při malých řezných rychlostech a velkých průřezech třísky.
U1 — M 10
- Je určen pro dokončovací soustružení a frézování oceli, lité oceli a temperované litiny nepřerušovaným řezem za předpokladu drobivé třísky. Je vhodný pro obrábění na automatech. Může se použít pro soustružení a frézování šedé litiny, pro soustružení kalené oceli a pro obrábění hliníkových slitin a velkým obsahem křemíku.
U2 — M 20
- Doporučuje se pro dokončování i hrubování oceli, lité oceli, temperované litiny a odlitků s pískem i vměstky a k obrábění nejtíže obrobitelných materiálů, kde nevyhovuje Ul. Je vhodný pro soustružení, frézování i hoblování legovaných ocelí a litiny při malých průřezech třísky a menších řezných rychlostech.
U3 — M 30
- Je určen pro hoblování a hrubé frézování těžkoobrobitelných materiálů. Vhodný pro upichování na automatech, pro obrábění ocelí malé pevnosti (cementační a automatové oceli). Může se použít jako náhrada za S4 a S5 pro obrábění přerušovaným řezem nebo při nečistém a nerovném povrchu.
H3 — K 01
- Používá se pro jemné soustružení, frézování a vrtání šedé litiny, hliníkových slitin s velkým obsahem křemíku, kompozic, plastických hmot, tvrzeného papíru a azbestových materiálů. Je vhodný pro soustružení kalené oceli tvrdosti přes 50 HRC a tvrzené litiny přes 80 HSH s čistým povrchem nepřerušovaným řezem.
H2 — K 05
- Používá se jako H3. Je vhodný pro soustružení kalené oceli tvrdosti do 50 HEC a tvrzené litiny do 80 HRC s čistým povrchem nepřerušovaným řezem. Doporučuje se pro obrábění na automatech.
H1 — K 10
- Je určen k obrábění litiny tvrdosti přes 200 HB, ledované oceli pevnosti přes 140 kp/mm2, kalené oceli tvrdosti přes 50 HRC, temperované litiny, slitin mědi a křemíkových slitin hliníku, lisovaných a plastických hmot. Nehodí se k obrábění nečistých a nerovných ploch.
G1 — K 20
- Doporučuje se pro obrábění litiny tvrdosti do 220 HB, neželezných kovů, plastických hmot, pro vrtání hlubokých děr do šedé litiny, nerezavějících a žárovzdorných ocelí. Lze jím obrábět nerovné a nečistě povrchy a snese i přerušovaný řez.
G1.1 — K 30
- Je určen pro soustružení, frézování a hoblování šedé litiny tvrdosti do 180 HB a ocelí pevnosti do 50 kp/mm3, pro obrábění barevných kovů, hliníku, zinku, plastických hmot, dřeva atd. Je vhodný pro přerušovaný řez při větších průřezech třísky a malých řezných rychlostech i pro nečistý povrch a proměnlivou hloubku řezu.
G2 — K 40
- Používá se pro soustružení, frézování a hoblování všech druhů dřeva, lisovaných a plastických materiálů, barevných kovů, hliníku a zinku. Umožňuje obrábění přerušovaným řezem a nečistých povrchů při větších průřezech třísky a malých řezných rychlostech.
G3 — K 50
- Doporučuje se na velmi jemné obrábění litiny a uhlíkových elektrod, na vrtací korunky pro vrtání hornin, k výrobě raznic a dílů střižných nástrojů.
G4 a G5
- Slouží pro výrobu zápustek na lisování hlav šroubů a nýtů za studena a na součásti namáhané kromě otěru i ohybem.
Zajímavá je převodní tabulka slinutých karbidů, ve které se nacházejí ekvivalenty SK vůči značení ISO různých států.
Slinuté karbidy používané k výrobě řezných nástrojů je možno podle jejich chemického složení rozdělit v zásadě do dvou hlavních skupin.
1. Slinuté karbidy jednokarbidové soustavy WC-Co (karbid wolframu + kobaltové pojivo) — řada G a H. Jsou určeny především pro obrábění litiny, neželezných kovů a jejich slitin, plastických hmot apod.
2. Slinuté karbidy dvoukarbidové soustavy WC-TiC-Co (karbid wolframu + karbid titanu + kobaltové pojivo) — řada S a F. Jsou určeny výhradně pro obrábění všech, druhů oceli a lité oceli. Do této skupiny patří ještě tzv. univerzální slinuté karbidy řady U. Svým složením umožňují obrábění nejen oceli a lité oceli, ale i všech druhů litiny, těžkoobrobitelných ocelí a slitin.
Druh SK |
Označení ISO |
||
Skupina |
Podskupina |
Barva |
|
F2 F1 S1; S1.1 S2 S3 S4 S5; S6 |
P |
P01.3 P01.4 P 10 P 20 P 30 P 40 P 50 |
Modrá |
U1 U2 U3 |
M |
M 10 M 20 M 30 |
Žlutá |
H3 H2 H1 G1 G1.1 G2 G3 |
K
|
K 01 K 05 K 10 K 20 K 30 K40 K50 |
Červená |
Rozdělení slinutých karbidů pro obrábění vychází z hlediska řezného procesu, a značně zjednodušuje značení. Základní třídění ISO obsahuje jen tří hlavní skupiny P, M a K. Tyto skupiny se dále dělí z hlediska použití na podskupiny, které se označují písmeny příslušných hlavních skupin (P, M, K) a dalším dvoumístným číslem tak jako v tabulce.
Hlavní skupina |
Barva ČSN |
Obráběný materiál |
Podskupina |
P |
Modř ultramarín světlá č. 4400 |
Pro obrábění materiálů dávajících dlouhou třísku. Ocel, litá ocel, temperovaná litina |
P 01 P 10 P 20 P 30 P 40 P 50 |
M |
Žluť chrómová tmavá Č. 6400 |
Pro obrábění materiálů dávajících dlouhou i krátkou třísku. Ocel, litá ocel, manganové a austenitické oceli, šedá, temperovaná a legovaná litina, automatová ocel a oceli malých pevností |
M 10 M 20 M 30 M 40 |
K |
Červeň višňová č. 8300 |
Pro obrábění materiálů dávajících krátkou třísku. Šedá, tvrzená a kokilová litina, neželezné kovy, kalená ocel, plastické hmoty, dřevo |
K 01 K 10 K 20 K 30 K 40 K 50 |
V podskupinách s nízkým Číslem (P 01, M 10, K 01) jsou druhy s velkou odolností proti otěru a s maíou houževnatostí a v podskupinách s vysokým číslem (P 50, M 40, K 50) jsou druhy s malou odolností proti otěru a s velkou houževnatostí.
Dvoumístná soustava označování ISO má tu přednost, že se v ní mohou tvořit ještě meziskupiny 05, 15, 25 atd., které umožňují ještě přesnější zařazování slinutých karbidů podle jejich vlastností. Kromě toho připouští ISO další dělení podskupiny P 01 na P 01.1 — P 01.2 — P 01.3 — P 01.4.
Mechanické vlastnosti slinutých karbidů a jejich chemické složení
Druh SK |
Informativní chemické složení [%] |
Pevnost v ohybu [kp/mm2] |
Tvrdost [HRA] |
|||
WC |
TiC |
Co |
||||
F2 |
71 |
25 |
4 |
95 |
90,5 |
|
F1 |
74 |
20 |
6 |
100 |
90 |
|
S1 |
78 |
16 |
6 |
3TaC |
115 |
89,5 |
S1.1 |
75 |
16 |
6 |
110 |
90 |
|
S2 |
78 |
14 |
8 |
120 |
89 |
|
S3 |
84 |
8 |
8 |
125 |
88,5 |
|
S4 |
85 |
4 |
9 |
2 TaC |
135 |
88 |
S5 |
82 |
3 |
12 |
3TaC |
145 |
87,5 |
S6 |
77 |
3 |
15 |
5 TaC |
150 |
87 |
U1 |
86,5 |
5 |
7 |
1 TaC . 0,5 Cr3C2 |
125 |
89,5 |
U2 |
81 |
3 |
10 |
5 TaC 1 Cr3C2 |
145 |
89 |
U3 |
78,5 |
1,2 |
15 |
3 TaC 2,3 Cr3C2 |
145 |
87,5 |
H3 |
97 |
3 |
2 TaC |
100 |
90 |
|
H2 |
94 |
4 |
100 |
89,5 |
||
H1 |
95 |
5 |
110 |
89 |
||
G1 |
94 |
6 |
120 |
88 |
||
G1.1 |
92 |
8 |
130 |
87,5 |
||
G2 |
89 |
11 |
140 |
86,5 |
||
G3 |
85 |
15 |
160 |
85 |
||
G4 |
80 |
20 |
170 |
84 |
||
G5 |
75 |
25 |
180 |
83 |
HISTORIE SLINUTÝCH KARBIDŮ (SK)
V roce 1907 vyrobila firma Haynes v USA chrómkobalt-wolframovou slitinu STELIT, které se používalo hlavně ve Spojených státech jako nástrojového materiálu. Slitiny, obsahující asi 50% vysokotavitelných karbidů, byly v technice obrábění předstiženy slinutými karbidy, v nichž obsah karbidové složky dosahuje 94% a více.
Tento řezný materiál se vyrábí průmyslově od roku 1926, kdy firma Krupp zhotovila metodou práškové metalurgie první slinutý karbid WIDIA (odtud slangové označení pro výměnné destičky a vrtáky do zdiva „vidiák“) . Přes tehdejší poměrně velkou cenu se slinuté karbidy značně rozšířily do strojírenské výroby. Podmínkou pro jejich použití byla a je co nejvyšší tuhost základní obráběcí soustavy stroj-nástroj-obrobek, protože SK jsou v porovnání rychlořeznými ocelemi velmi křehké.
POPIS SK
Slinuté karbidy jsou výrobky práškové metalurgie. Jsou tvořeny jemnými částicemi tvrdých karbidů některých kovů, jako W, Ti a Ta, které jsou navzájem pojeny zpravidla kobaltem. Poměrné množství jednotlivých druhů karbidů a kobaltu určuje pak vlastnosti slinutého karbidu.
Slinuté karbidy jsou mnohem tvrdší než rychlořezné oceli a slitiny Co—Cr—W. Svou tvrdost zachovávají i za vyšších teplot než rychlořezné oceli. První slinuté karbidy obsahovaly jen karbid wolframu s malým množstvím kobaltu jako pojidla. Byly velmi tvrdé, ale poměrně křehké, takže špatně odolávaly rázům. Vyhovovaly však celkem dobře při obrábění litiny, ale již méně se osvědčily při obrábění oceli.
Na slinuté karbidy pro obrábění ocelí bylo použito jako přísady též malého množství karbidů titanu a tantalu. Zvýšeným množstvím karbidu titanu bylo dosaženo dalšího zvětšení tvrdosti slinutých karbidů za zvýšených teplot. Značná stálost ostří nástrojů ze slinutých karbidů je hlavní příčinou rychlého rozšíření těchto materiálů na břity řezných nástrojů všeho druhu.
Řezné nástroje ze slinutých karbidů se hodí k obrábění nejrůznějších druhů materiálů, od měkkých, jako jsou mosazi a slitiny Al, až po nejtvrdší materiály, jako je bílá litina a žáropevné slitiny o velké pevnosti. Volba vhodného slinutého karbidu závisí hlavně na druhu a tvrdosti obráběného materiálu a velikosti rázu při funkci nástroje. S rostoucím obsahem kobaltu vzrůstá houževnatost, ale klesá tvrdost a odolnost slinutého karbidu proti opotřebení.
Podle účelu použití se musí vybrat vždy ten druh slinutého karbidu, který má pro daný účel použití nejvhodnější kombinaci potřebných vlastností. Pro obrábění šedé litiny se používají slinuté karbidy skupiny
H.
Pro obrábění oceli se hodí slinuté karbidy skupiny S a pro jemné obrábění se používá slinutých karbidů skupiny F. Pro obrábění těžko obrobitelných materiálů jsou určeny slinuté karbidy skupiny TJ. Slinuté karbidy skupiny H jsou velmi odolné proti opotřebení, takže se hodí k obrábění abrazivních materiálů, např. plastických hmot vyztužených skelnými vlákny apod. Jsou vhodné i k obrábění velmi tvrdých materiálů, např. bílých litin, ale i k obrábění slitin AI apod.