Archív kategorie ‘JAK UPNOUT OBROBEK’
Trny pro frézování zubů čelních kol na vodorovných a svislých odvalovacích frézkách
Aby jakost povrchu frézovaného nebo obráženého ozubení kola byla co nejlepší, je nutno správně volit vhodný stroj, nástroje, stupeň předběžného obrobení kola (vrtání náboje, obrobené v určité toleranci, kolmost čel k ose vrtání náboje, tolerance vnějšího průměru kola, „házení“ apod.), a hlavně tuhé a přesné upnutí. To jsou základní podmínky, protože na nich závisí přesnost a hladkost obrobeného povrchu zubů.
Upínací trny nebo jiné přípravky, které nejsou dost tuhé, bývají příčinou toho, že obrobený povrch zubů je hrubý, rozteče nejsou přesné, hotový obrobek hází, často jsou příčinou zlomení drahých nástrojů. Pro upínaní ozubených kol se nejčastěji používá pevných a jednoduchých trnů.
Upínací ústrojí by mělo být co nejjednodušší, neboť složitá upínací ústrojí často způsobují nepřesnost obrábění. Při kusové nebo malosériové výrobě lze používat základních trnů, na nichž je suvně uloženo pouzdro, jehož vnější válcová plocha slouží pro středění a upínání obrobku.
Nejběžnější typ pevného upínacího trnu pro svislou odvalovací frézku je na obr. 1. Těleso trnu 1 je svou kuželovou stopkou upnuto ve vřetenu stroje a zajištěno maticí 6, zašroubovanou do závitové díry ve vřetenu nebo v otočném stole.
Matice 6 je mezi nákružkem kuželové stopky trnu točně držena kroužkem 8 zajištěným válcovým kolíkem 7. Opěrné pouzdro 2 přiléhá k výměnné podložce 9. U některých strojů se trny upínají ve vřetenu pomocí matice se dvěma závity rozdílného stoupání (přitom odpadá kroužek 8.) jedná se o tzv. diferenciální matici. Délka opěrného pouzdra 2, zvětšená o tloušťku podložky 3 je dána krajní polohou odvalovací frézy. Maticí 5 s kulovou podložkou 4 se upíná obrobek. Pravý konec trnu je při frézování opřen hrotem.
Tyto trny bývaly normalizované, nebo je dodávali výrobci obráběcích strojů jako zvláštní příslušenství. Číst dále….. »
Trny pro obrážení zubů čelních kol
V sériové nebo hromadné výrobě malých ozubených kol (hlavně ve výrobě aut, traktorů apod.) se obrábí ozubení obvykle na odvalovacích obrážečkách kotoučovými, resp. hřebenovými obrážecími noži.
Obrážení vnějšího ozubení
Na obr. 7 je znázorněn pevný trn 1 pro upínání několikavěncového ozubeného kola, tento trn je svým obráceným kuželem upnut v dutině vřetena stroje. Vnější průměr upínací plochy podložky 2 má být volen vždy tak. aby tato plocha pokud možno, zachycovala řezné tlaky přímo pod ozubením, a tím se zabránilo chvění při obrábění, které má nepříznivý vliv na jakost obrobeného povrchu ozubení. Vrtání náboje kola musí být kalibrováno (obvykle H7 nebo H8, podle požadované přesnosti ozubení), aby se upínání vyrovnáváním obrobku úchylkoměrem zbytečně neprodlužovalo.
Několikavěncová ozubená kola, která nemají vrtání v náboji, je nutno středit podle jejich vnějších Číst dále….. »
Trny pro frézování a hoblování zubů kuželových kol
Při konstrukci trnů pro frézování a hoblování zubů kuželových kol se musí dbát podobných zásad, jako při konstrukci přípravků pro frézování a obrážení zubů čelních kol. Stejně tak je nutno dodržovat určité technologické zásady při výrobě obrobků kol, aby přesnost obrobeného ozubení byla co největší. Tyto zásady se řídí podle toho, k jakému účelu ozubené kolo slouží.
Frézky, resp. hoblovky na ozubení kuželových kol mají většinou vřeteno s kuželovou dutinou, která musí být velmi přesná, aby správně vyrobený přípravek při upnutí dosedl svým čelem na čelní plochu vřetena. Proto musí být upínací kuželová část trnu provedena tak, aby po nasazení do kuželové dutiny zůstala mezi nákružkem trnu a čelem vřetena vůle 0,1 až 0,3 mm (podle velikosti kužele), která se po konečném dotažení trnu do vřetena vyloučí. Přípravků, jejichž nákružek nedosedá na čelo vřetena, se nesmí používat, protože poškozují vřeteno i ložiska, jejich upnutí není tuhé, způsobují chvění stroje a nástroje, takže za určitou dobu se ztrácí přesnost stroje. Je-li upínací kužel trnu v dutině vřetena příliš utažen, může se v dutině i zadřít, a tím i poškodit stroj.
Velká většina moderních frézek a hoblovek na ozubení kuželových kol je vybavena hydraulickým upínacím zařízením, které je výhodné tím, že rychleji upíná a že upínací tlak lze nastavit podle potřeby.
Na obr. 19 je znázorněn upínací trn pro frézování zubů kuželového kola, používá se ho v kusové a malosériové výrobě pro kola určitých velikostí. Na základním tělese 1 trnu je navlečeno upínací pouzdro 2 příslušné velikosti a připevněno k nákružku tělesa trnu čtyřmi až Šesti šrouby 5. Obrobek se upíná hydraulickým tahem šroubu 4 s maticí 3. Těleso trnu 1 má za nákružkem závit pro matici, pomocí níž se trn uvolňuje z dutiny vřetena.
Na obr. 20 je znázorněn trn pro frézování zubů kuželových kol většího Číst dále….. »
Trny válcové s malou kuželovitostí
Nejběžnější pevné trny, jichž se používá v kusové i sériové výrobě, zejména k soustružení a broušeni, jsou normalizovány, obr. 1. Obrobek navlečený na trnu (na jeho upínacím místě) se unáší třením a současně se středí. Aby se k upnutí obrobku dosáhlo potřebného tření, jsou trny mírně kuželové (kuželovitost 0,075 až 0,04 mm na délku 100 mm).
Obrobky se na trny nejčastěji nalisovávají na pákových lisech. Tyto trny průměru od 3 do 100 mm jsou normalizovány. Obrobky musí mít díru předběžně obrobenou v toleranci H6, H7, H8 a jejich délka smí být nejvýše 1,5D. Kuželové upínací trny mají určitou výhodu v tom, že na nich lze upínat obrobky.. Číst dále….. »
Trny válcové (pro soustružení, broušení, apod.)
Nejběžnější typ tohoto tmu je na obr. 1. Obrobek má kalibrovanou díru a je suvně uložen na trnu 1. Matice 2 s podložkou 3 s výřezem upíná obrobek. Vnější průměr matice musí být menší než průměr díry v obrobku, aby se obrobek mohl sejmout bez vyšroubování matice 2.
Jiný příklad upínacího trnu pro soustružení obrobku kuželového kola je na obr. 2, Poněvadž obrobek má stupňové osazené vrtání, je nutno použít pouzdra 2, které je suvně uloženo na tělese 1 trnu. Obrobek se upíná maticí 4 s podložkou 3, podobně jako v předcházejícím případě. Číst dále….. »