Archív kategorie ‘GEOMETRIE NÁSTROJŮ’
Vrtáky jsou nejčastěji nástroje dvoubřité, některé druhy i tříbřité či jednobřité. Jsou to rotační nástroje a slouží k odebírání materiálu v geometrickém válci, pro přípravu otvorů k dalším druhům dokončovacích operací při obrábění děr. Jejich ostří jsou určena úhlem sklonu šroubovice λ(lambda), vrcholovým úhlem ε(epsilon) a úhlem hřbetu α(alfa).
O geometrii všech níže uvedených druhů vrtáků bude ale samostatně pojednávat článek Geometrie břitů vrtáků.
JEDNOTLIVÉ DRUHY VRTÁKŮ
-
šroubovité vrtáky
- ploché vrtáky(kopinaté)
- hlavňové vrtáky
- trepanační jádrové)
- středící (navrtávák)
- miniaturní vrtáky
Nejznámějším zástupcem těchto nástrojů je vrták šroubovitý.
Vyrábí se obráběním, broušením, sektorovým válcováním, protlačováním,zkrucováním, příčným válcováním, kováním
Další druh vrtáku je vrták kopinatý, který se většinou vyrábí buď jako jednodílný nebo dvojdílný, upínací část s kuželem a tělo, do těla se potom připevňuje samotný břit.
Hlavňové vrtáky jsou jednobřité nástroje, jejihž činná část má půlkruhový průřez.K snížení tření je na jedné straně odbroušením vytvořena vodící fazetka.Tyto vrtáky se vyrábějí jako celistvé nástroje plné, nebo z vnitřním chlazením k vyplachování třísek.
Dalším zástupcem je vrták trepanační(jádrový), který neodebírá materiál zplna, ale v mezikruží a ponechává tzv. jádro.
Na dalším obrázku je znázorněn obecný tvar středícího vrtáku jehož břity jsou děleny podle tvaru důlku, který po sobě zanechá v navrtávané součásti.
Další druh vrtáků jsou miniaturní, dole na obrázku jsou tvary a řezy. Je charakteristický svou zesílenou stopkou z důvodu snadnějšího upnutí.
V článku Druhy vrtákůjsou podrobně popsány jednotlivé varianty těchto nástrojů. V pokračování si rozebereme geometrii jejich břitů, která je velmi důležitá při výrobě a ostření.
GEOMETRIE ŠROUBOVITÝCH VRTÁKŮ
Celkový pohled na šroubovitý vrták s kuželovou stopkou. U vrtáků s válcovou stopkou je geometrie shodná.
ZÁKLADNÍ ÚHLY A GEOMETRIE ŠROUBOVITÉHO VRTÁKU
Tato tabulka obsahuje úhly hřbetů, čel, sklonů šroubovice, hlavního a vedlejšího a přechodového ostří
Další velice důležitá tabulka udává hodnoty úhlů sklonu drážek, úhly hřbetu a hrotů šroubovitých vrtáků. Tato tabulka se hodí při volbě vrtáku a při broušení hřbetů hlavních břitů v závislosti na vrtaném materiálu.
GEOMETRIE PLOCHÝCH(KOPINATÝCH) VRTÁKŮ
GEOMETRIE HLAVŇOVÝCH (DĚLOVÝCH)VRTÁKŮ
Břity fréz se nachází na povrchu rotačních ploch jakými jsou válce,kužele nebo tvarové plochy. Fréz je mnoho druhů; lze je rozdělit do jednotlivých skupin z několika hledisek:
- podle účelu je dělíme na frézy válcové k obrábění rovinných ploch frézy drážkovací a kotoučové k obrábění drážek, frézy úhlové kuželové a zaoblovací k obrábění tvarových ploch apod.
- podle průběhu břitů jsou frézy s břity přímými,šrobovitými ,střídavě šroubovizými a šípovými
- podle provedení a výroby zubů rezeznáváme frézy se zuby podsoustruženými, podbroušenýnmi a frézovanými
- podle počtu zubů mluvíme u frézách jemnoubých a hrubozubých
- podle způsobu upínání jsou frézy nástrčné(vrtané) a stopkové
- podle smyslu otáčení při pohledu od vřeteníku dělíme frézy na pravořezné a levořezné.
- podle počtu dílů rozeznáváme frézy celistvé,dělené,kombinované(sestavené,složené) a frézovací hlavy
Podle rozložení břitů a způsobu provedení fréz rozeznáváme tyto základní druhy fréz, u kterých může být jakákoli další kombinace výše uvedeného rozdělení,např. pravo nebo levořezná či přímé nebo šikmé břity:
DRUHY FRÉZ | Rozložení břitů | Účel použití |
Na válcové ploše | Frézování rovinných ploch rovnoběžných s osou frézy | |
Na válci a na čelní rovině | Pro současné frézování dvou na sobě kolmých rovin | |
Na čelní rovině kolmé k ose frézy | Frézování rovinných ploch. Čelní frézy se vsazenými zuby o průměru větším než 125mm jsou frézovací hlavy. | |
Na válcové a na obou čelních rovinách | Frézování drážek a čelní frézování bočních rovin | |
Na kuželu | Pro frézování nakloněných rovin, srážení hran. Úhlové frézy pro zubové drážky frézovaných nástrojů. | |
Podle tvaru součásti | Frézování kruhových nebo obecně zakřivených profilů, např. speciálních profilů mezer mezi zuby fréz. |
ZÁKLADNÍ ÚHLY A JEJICH ROZDĚLENÍ
Tabulka k obrázku geometrie břitu
ÚHLY A SOUŘADNICOVÉ ROVINY | POPIS |
Pr | Základní rovina vztažná proložená bodem na ostří X a osou frézy |
P1 | Radiální vztažná rovina proložená bodem na ostří, kolmo na osu frézy |
P2 | Axiální vztažná rovina proložená bodem na ostří, rovnoběžně na osu frézy |
P3 | Rovina řezu procházející ostřím a kolmá na základní rovinu |
P0 | Rovina měření proložená bodem X na ostří kolmo na průmět ostří do základny |
γ0 | Úhel čela v rovině P0 |
a0 | Úhel hřbetu v rovině P0 |
H | Úhel nastavení hlavního ostří, měřený v základní rovině Pr mezi směrem posuvu a průmětem hlavního ostří do základní roviny |
λ | Sklon ostří v rovině řezu P2 .Znaménko sklonu se určuje obdobně jako u soustružnických nožů. |
γ1 | Úhel čela v radiální rovině P1 |
α1 | Úhel hřbetu v radiální rovině P1 |
γ2 | Úhel čela v radiální rovině P2 .U čelních fréz se úhel γ2 přibližně rovná úhlu sklonu šroubovic,ve kterých se frézují zuby na válcové části frézy |
Hv | Úhel nastavení vedlejšího břitu |
αv | Úhel hřbetu vedlejšího břitu |
γn | Normální úhel čela v rovině Pn na ostří kolmé tg γn=tgγ cosλ |
αn | Normální úhel hřbetu v rovině Pn na ostří kolmé tg αn=tg α:cosλ |
z(mm) | Šířka závitu, tj. plošky, na které se brousí hřbet na úhel hřbetu a0 |
Náhled geometrie vsazených nožů frézovací hlavy
Náhled geometrie břitů válcové frézy
Náhled geometrie stopkové frézy
TVARY ZUBŮ FRÉZ
Základní rozdělení tvarů zubů je na frézované a podsoustružené:
Úhly v profilu břitu u veškerých druhů jak frézovaných tak i podsoustružených fréz jsou stejné a platí to vlastně o veškerých řezných nástrojích.Jsou to úhly hlavního hřbetu-α, břitu-β, čela-γ.Navíc se setkáváme ještě s dodatkovým úhlem alfa nula což je úhel vedlejšího hřbetu břitu(tzv. zábřit) o kterém si více povíme v článku k ostření fréz.
Zuby frézované dále dělíme podle tvaru zubových drážek do tří kategorií:
- kategorie A jsou zuby s přímým hřbetem
- kategorie B jsou zuby s lomeným hřbetem
- kategorie C jsou zuby se zaobleným hřbetem
Každý tvar hřbetu jež tvoří zubovou mezeru je výhodný pro pro jiný typ práce,druh frézovaného materiálu a množství odfrézovaných třísek.
Provedení zubů kategorie A dle obrázku se používá u fréz s jemnými zuby a s malým sklonem šroubovic (10 až 20°)
Provedení zubů kategorie B dle obrázku se používá u fréz s hrubými zuby a s větším sklonem drážek (30 až 60°).Tento tvar je výhodný protože není potřeba k jeho výrobě zvláštní tvarová fréza.
Provedení zubů kategorie C dle obrázku se používá u fréz s velkým sklonem drážek(šroubovic) na sériově frézovaných ale nejčastěji na litých zubech.
Zuby podsoustružené mají profil břitu většinou identický, hřbet vzniká spirálovým podsoustružením na speciálním soustruhu a úhel čela se vyrábí nulový.Pro pochopení problematiky postačí tento obrázek o neměnitelnosti profilu tvarové frézy: