K výrobě nástrojů se používá jakostních uhlíkových, slitinových a rychlořezných ocelí, k výrobě přípravků pak běžných i jakostních ocelí. Ve zvláštních případech je nutné použít i neželezných kovů nebo plastických hmot.
Nástrojové oceli musí vyhovovat všem požadavkům různých druhů nástrojů, např. pro obrábění, tváření za tepla, měřidlům, formám na tlakové lití atd. Tyto požadavky musí odpovídat vhodnému druhu oceli s možností potřebného tepelného zpracování, neboť většinou se všechny nástroje tepelně zpracovávají.
Nástrojové oceli musí vyhovovat těmto základním požadavkům:
TVRDOST A PEVNOST
závisí na obsahu uhlíku a způsobu tepelného zpracování. Tvrdost zakalené uhlíkové oceli stoupá asi až do 0,8% C, kdy dosahuje největší hodnoty, asi 67 HRC. Dalším zvyšováním obsahu uhlíku se zvětšuje odolnost proti opotřebení. Vysoká tvrdost se využije převážně u nástrojů pro obrábění, kdežto nástroje pro tváření jsou obvykle vystaveny účinkům mechanických rázů a vyžadují nižší tvrdost.
HOUŽEVNATOST
vyžadují většinou nástroje pro tváření, namáhané často kombinovanými silami v tahu, tlaku, ohybu, krůtu a dynamickými rázy. Volí se proto i menší tvrdost na úkor potřebné houževnatosti. Houževnatá ocel má jemnozrnnou strukturu získanou správným postupem tepelného zpracování a musí být prosta vnitřních nečistot, trhlinek a vnitřního pnutí.
ODOLNOST PROTI POPOUŠTĚNÍ
závisí na chemickém složení nástrojových ocelí. Uhlíkové oceli a většina nízkolegovaných ocelí si podržuje maximální tvrdost jen do 200 až 300 °C. Oceli slitinové (pro práci zatepla) a rychlořezné oceli mohou být používány až do 500 až 600 °0, aniž dojde k výraznému snížení tvrdosti, získané tepelným zpracováním.
ŘEZIVOST A ODOLNOST PROTI OTĚRU
závisí jednak na tvrdosti, jednak na struktuře oceli, tj. na množství a druhu karbidů, které jsou dány obsahem uhlíku. Oceli odolné proti otěru zajišťují současně i dobrou řezivost nástrojů.
PROKALITELNOST
závisí na chemickém složení oceli a na velikosti nástroje. Dobrá prokalitelnost je nutná u nástrojů, které kromě povrchu musí být tepelně zpracovány i Do hloubky průřezu, např. u zápustek, forem pro tlakové lití apod. U uhlíkových ocelí je prokalitelnost malá a zvyšuje se přídavkem manganu, niklu, chrómu atd.
STÁLOST ROZMĚRŮ
závisí na druhu oceli a vhodném postupu tepelného zpracování. Stálost rozměrů se vyžaduje nejen při tepelném zpracování oceli, ale i po tepelném zpracování během provozu. Vysokou stálost rozměrů vyžadují zejména měřidla a velmi přesné zápustky, pro které jsou také vyráběny speciální oceli.
DALŠÍ POŽADAVKY
jsou jednak speciální podle druhu použití nástrojů, jednak všeobecné, společné všem výrobkům nástrojárny. Speciální požadavky na vlastnosti nástrojových ocelí jsou např. odolnost proti trhlinkám, odolnost proti korozi roztavenými kovy, malá tepelná roztažnost, možnost chemicko-tepelných úprav apod. K všeobecným požadavkům patří především nízká cena oceli, dobrá obrobitelnost, odolnost proti přehřátí atd.
Určitě vás také bude zajímat jak se nástrojové oceli značí a co znamenají jednotlivé číslice.
Přečtěte si také :
Nástrojové oceli jsou oceli třídy 19 a rozdělují se na tyto skupiny: Nástrojové oceli uhlíko ...
Nauhličování Nauhličování se běžně používalo při cementování forem pro lisování plastických ...
Oceli se na výrobních podkladech označují číselnými značkami, které se skládají ze základní čís ...
OCELI KONSTRUKČNÍ NELEGOVANÉ Oceli třídy 10 nelegované konstrukční oceli obvyklých jakostí u k ...
Nitridování je jedním z nejčastěji používaných způsobů chemicko-tepelného zpracování nástrojů. ...