Důvod,proč je v názvu článku slovo „zvláštní“ je v tom,že tato tvarová fréza má šikmé ozubení,které se běžně v případě tvarových fréz nevyskytuje.Nejvíce druhů tvarových fréz má nulový úhel sklonu břitu protože se jedná o výrobně nejjednodušší metodu.Zvláštní je hlavně v tomto případě ustavení broušených břitů vůči kotouči tak,aby souhlasily oba úhly a kotouč mohl ostřit po přímce sklonu a po úhlu čela.

tvarová fréza s šikmým ozubením

Protože tuto frézu s podsoustruženými zuby nelze přeostřit na klasických nástrojových bruskách na hřbetě,musí se tedy  v případě potřeby vždy vyostřovat čelo břitu.V tomto případě se nejedná o úhel sklonu frézy probíhající ve šroubovici,ale po přímce a je tedy možně vyostřit čelo na klasické nástrojovce buďto v dělící hlavě ,nebo v podpěrných hrotech po přímce.

sklony břitů tvarových fréz

Předtím,než začneme se samotným nastavením brusky by se mohlo zdát,že je třeba změřit  úhel sklonu ostří a úhel sklonu čela břitu,ale není to zas až tak úplně pravda.Úhel sklonu ostří je proměnný v závislosti na rotaci nástroje kolem své osy a jeho hodnota je tedy v průsečíku osy rotace a sklonu břitu-střed frézy.Taky znát úhel čela zde není nic moc platné a hned vysvětlím proč.Přímý sklon na válci,a je jedno jestli je fréza válcová a nebo tvarová,zapříčiní to,že úhel čela „vůči“ ose nástroje je proměnný v celé délce.Ten správný je jen v jednom bodě a to opět v průsečíku osy nástroje s osou sklonu břitu-střed nástroje.

ostřená fréza

Z tohoto důvodu by bylo i samotné nastavení sklonu čela jak v dělící hlavě tak i například mezi hroty i poté co bychom znali jen tuto hodnotu problematické.Znalost hodnoty úhlu čela na břitu má význam pouze v případě,že se jedná o frézu s přímými břity rovnoběžnými s rotační osou nástroje.

Určit výše popsané úhly nástroje s takovými břity a nastavit nástroj vůči kotouči přesně je poměrně složité za předpokladu,že tyto obě hodnoty neznám.

Není třeba házet flintu do žita a použije se následující finta:

Nejprve ustavíme úhel čela tím způsobem,že natočíme volně hlavu nad vrchní otočný stůl a pomocí kolmého nádrhu nebo úhelníku a rovnoběžné měrky ustavíme břit „kolmo k vrchnímu stolu a dělící hlava s nástrojem se volně otáčí.Potom ji zaaretujeme a k dělení můžem použít dělící kroužek nebo univerzální zubovou opěru.

Jako další natočíme brusný talířový kotouč kolmo k podélnému posuvu stolu brusky tak,že jeho čelo je s tímto posuvem rovnoběžné(jak na obrázcích).Ke kotouči přiložíme buďto přímo rovnoběžnou měrku nebo rovnou stranu úhelníku a pak měrku a přes opření měrky o břit tento ustavíme taky do rovnoběžného směru s posuvem.

nastavená dělící hlava při ostření

V případě broušení dělící hlavou je možné využít buď dělícího kroužku hlavy podle počtu zubů ostřeného nástroje,pokud není k dispozici dělící kroužek s daným počtem,nebo i násobkem jde opět využít univerzální zubové opěry,která se umístí za broušený zub takovým způsobem ,aby se vůči broušenému nástroji nepohybovala,typicky se umístí na upínací T drážku dělící hlavy.

natočení kozlíku o úhel sklonu ostří

Kontorolou správného záběru brusného kotouče nám budiž fakt,že brusný kotouč zabírá do celé plochy čela břitu.Protože je ale velmi obtížné sledovat byť i jemný dotyk rotujícího kotouče na ploše ,používám jednoduchou pomůcku ve formě lihového fixu,kterým natřu broušené místo před ostřením.Po prvním dotyku vždy zkontroluji,zda jsem nástoj nastavil správně a brusný kotouč zabral celou plochu.Značení fixem je velmi výrazné i když má člověk špatný zrak a já toto značení používám prakticky permanentně i při obvodových břitech kdy je zapotřebí tyto naostřit na určitou šířku a rozlišit od zábřitů.

Značení je možné použít vždy jen na jeden zub,i opakovaně .Z tohoto webu je zřejmé,že má oblíbená barva je modrá.