KOVOVÝROBA
  • TECHNOLOGICKÉ MOŽNOSTI
  • STROJNÍ VYBAVENÍ
  • PROJEKTY
  • PRODEJ
  • 3D TVORBA
TECHNOLOGIE
  • MATERIÁLY
  • ŘEZNÉ PODMÍNKY NÁSTROJŮ
  • VÝROBNÍ PROCESY
JAK TO UPNOUT ?
  • JAK UPNOUT NÁSTROJ
  • JAK UPNOUT OBROBEK
JAK TO VYROBIT ?
  • TABULKY
  • TEORIE OBRÁBĚNÍ
  • TIPY Z PRAXE
JAK TO NABROUSIT ?
  • BROUŠENÍ NÁSTROJŮ
  • GEOMETRIE NÁSTROJŮ
  • OPTIMÁLNÍ NASTAVENÍ
  • OSTŘENÍ V PRAXI
ZAJÍMAVOSTI
  • Stroje v ČSR
  • Z historie
UKÁZKY VÝROBY
P1050006 P1030620 P1030405 P1050187
www.tumliKOVO.cz-česky www.tumliKOVO.cz-english www.tumliKOVO.cz-deutsch www.tumliKOVO.cz-по-русски www.tumliKOVO.cz-en français www.tumliKOVO.cz-in italiano www.tumliKOVO.cz-en español www.tumliKOVO.cz-português www.tumliKOVO.cz-po polsku www.tumliKOVO.cz-japan
TOPlist

Litinová příruba pro sklíčidla o průměru 80 mm se závitem 22,6 x 2 pro vřetena W 12 soustruhů Schaublin 70. Pojištění příruby na vřeteni je zajištěno zadním stahovacím ocelovým kroužkem.

příruby 80 mm pro vřetena W 12

 

příruby W 12

 


 

Mezipříruby 125 mm k redukci čínských konců vřeten ve variantě 100 mm, slouží k upnutí za původní osazení, jež má hodnoty 72 mm průměr osazení a rozteč šroubů M 8 pak 84 mm. Jedná se o mezipříruby čínských vřeten pro sklíčidla TOS 125 mm.

přední osazení pro sklíčidlo TOS 125 mm

 

zadní osazení 72 mm s roztečí šroubů 84 mm

Materiál ocel se zapuštěnými pevnostními šrouby M 8 sloužícími k upevnění celé mezipříruby za konec vřetene. Po doladění osazení na konkrétním stroji, nasazení sklíčidla a jeho vycentrování poté slouží jako upínací prvek celého sklíčidla.

mezipříruba 100 mm a 125 mm s rozdílným upínáním

Na obrázku je vidět originální čínské vřeteno ze soustruhu ve variantě výše zmíněného upínání pro základní čínské sklíčidlo 100mm.

 

čínské vřeteno a mezipříruba

 

 

Standardní upínání soustruhů řady 300 pro sklíčidlo 80 mm je zde a 100 mm zde .

 


 

Dalším realizovaným projektem k samostatném článku, který jsem měl možnost zpracovat, jsou sady výměnných ozubených kol pro soustruhy Schaublin SV 70 a Schaublin 70.

set ozubení k soustruhu Schaublin 70

 

 

Celkový počet ozubených kol v sadě je 9 ks pro řezání metrických, závitů pro stoupání šroubu nožového suportu 1mm a jsou to tyto hodnoty: 30-40-50-55-60-70-75-80-85 zubů Číst dále….. »

Definice závitu

Závitová plocha vznikne pohybem závitového profilu po šroubovici.. Šroubovice je čára, kterou vytvoří bod, otáčí-li se kolem pevné osy a zároveň se rovnoměrně posouvá v jejím směru.
Je-li závitová plocha určena vzdáleností profilu od osy otáčení, tvarem profilu a posunutím profilu na jednu otáčku, pak závit je určen velkým a, malým průměrem šroubu nebo matice, základním profilem závitu, který bývá obvykle společný pro šroub a matici, a stoupáním šroubovice.

řez závitem

D — velký průměr (jmenovitý) závitu šroubu (při společném profilu je D = D1),
D1 - velký průměr závitu matice (při společném profilu je D1 = D),
d – malý průměr závitu šroubu (při společném profilu je d = d1),
d1 – malý průměr závitu matice (při společném profilu je d1 = d),
D0 – střední (roztečný) průměr závitu, který protíná závity tak, že se vzdálenost sousedních průsečíků každé povrchové přímky s profilem závitů rovná poloviční rozteči závitu,
s - stoupání (t.j. vzdálenost dvou sousedních stejnolehlých bodů téže šroubovice, rovnoběžná s osou závitu) u závitu jednochodého se rovná stoupání rozteči závitu (s = t),
t – rozteč závitu, t. j. vzdálenost dvou stejnolehlých bodů sousedních profilů závitu, rovnoběžná s osou závitu,
α – vrcholový úhel, který svírají boky profilů závitu
α1, α2 - úhel boků, t. j. úhel, který svírá jeden nebo druhý bok profilu závitu s kolmicí k ose závitu (u souměrného závitu je α1α2α/2),
h – myšlená hloubka závitu,
vn – nosná hloubka závitu, t. j. poloviční rozdíl mezi velkým průměrem šroubu D a malým průměrem matice d1,
v – hloubka závitu šroubu,
v1 - hloubka závitu matice,
vh/x – okos závitu šroubu,
vh/x1 – okos závitu matice,
r – poloměr zaoblení profilu závitu,
l – délka zašroubování, ve které se stýkají závity matice a šroubu,
z – počet závitů na jednotku délky, obyčejně na 1″.

Mimo uvedené značky se u závitů používá dalšího označení, a to:

a - pro vyjádření vůle mezi vrcholy závitu šroubu a matice,

Ψ - pro označení úhlu stoupání, který se vesměs měří na středním průměru D0,

 

Vývoj závitových soustav

Vzrůstající spotřeba šroubů při rozvoji strojírenství a dopravy vyvolala potřebu jakéhosi závitového systému, který by umožnil orientaci ve výrobcích dodávaných velmi četnými nově vznikajícími závody a zaručil zejména velkým spotřebitelům alespoň našroubovatelnost jakékoliv matice stejné velikosti na příslušný šroub. Při postupné specializaci závodů bylo výhodnější nakupovat hotové šrouby a matice, jakož i závitořezné nářadí u specializovaných výrobců.

První závitovou soustavu, která byla přijata jako průmyslový standard, vytvořil výrobce nástrojů Whitworth, který stanovil řadu průměrů závitů s příslušným stoupáním a určil též jednotný profil závitu. Na základě jeho práce došlo později k vytvoření dalších závitových soustav. Whitworth použil profilu podle obrázku 1 o vrcholovém úhlu 55°. Tento úhel volil především proto, aby si zajistil dodávku nástrojů na řezání závitů, neboť v té době jedině on znal způsob, jak přesně vytvořit tento úhel. Při volbě zaoblení jádra závitu měl velmi šťastnou ruku, neboť jak bylo pozdějšími pokusy zjištěno, vykazují šrouby s Whitworthovým profilem dobré mechanické vlastnosti. Později byl vytvořen profil podle obrázku 2 s vrcholovou vůlí, který usnadňuje výrobu závitových spojů. Whitworthova závitová soustava se velmi rozšířila, zejména na evropském kontinentě, a to zejména proto, že anglický strojírenský průmysl měl dlouhou dobu monopolní postavení. Whitworthova profilu bylo mimo to použito pro trubkový závit, závit pro armatury atd.

V USA byla zavedena Sellersova závitová soustava, která se od Whitworthovy liší závitovým profilem (obrázek 3) o vrcholovém úhlu 60°‘, který bylo možno snadněji vytvořit než úhel 55°. Proti tomuto profilu je namítáno, že závity méně vzdorují střídavému namáhání než závity s profilem Whitworthovým. Sellersova závitová soustava se stala základem americké normy U. S. Standard.

Další vývoj závitových soustav pro strojírenské výrobky a výrobky jemné mechaniky, optiky a podobných oborů se stále více vzdaloval myšlenky jednotného závitu a vyměnitelnosti dílců zhotovených v různých závodech. Velmi mnoho úsilí bylo vynaloženo na vytváření firemních závitových soustav, které měly jediný účel, a to udržovat závislost spotřebitelů na výrobci a zaručovat stálou dodávku náhradních součástí, a to i takových, které by při důsledném používání jednotného závitu bylo možno nahradit komerčními výrobky nebo levně zhotovit normálními nástroji na řezání závitů.

 

vývoj závitových soustav

Některé speciální závitové soustavy byly ovšem vytvořeny z důvodů vojenských proto, aby nepříteli bylo ztíženo použít železnice, dopravních prostředků, lodí, munice, zbraní a podobné kořisti.

Po zavedení metrického systému se projevila zejména ve Francii snaha oprostit se od závislosti na Whitworthově palcovém závitu a v roce 1890 byla vytvořena nová závitová soustava s průměry a stoupáním v milimetrech a s profilem o vrcholovém úhlu 60°. Tato soustava SI s profilem podle obrázku 4, zpracovaná v roce 1898 kongresem v Curychu, se stala základem dnešní soustavy metrických závitů.

Pro speciální účely byly vytvořeny další druhy závitů, a to s různými profily, které lépe vyhovují požadavkům funkce závitového spojení nebo výroby dílců se závity než normální metrický nebo Whitworthův závit.

 

Profily závitů zavedených a normalizovaných v padesátých letech jsou na následujících obrázcích.

 

 

normalizované druhy závitů I.

 

 

normalizované druhy závitů II.

 

Normalizované označování závitů

a) Druh závitu se označuje písmenem:

M – metrický závit,

W – Whitworthův závit,

G - trubkový závit,

Tr – lichoběžníkový závit symetrický,

S – lichoběžníkový závit nesymetrický (pilový),

Rd – oblý závit,

E – Edisonův závit,

P – pancéřový závit,

Sk – závit pro ochranná skla svítidel,

b) Rozměr závitu se udává číselnou hodnotou jmenovitého průměru závitu D, nebo jmenovitou světlostí trubky (u závitu trubkového). Značka mm se nepíše, je-li D v palcích, pak se připisuje značka“.

c) Stoupání závitů se neudává pouze u normálního metrického, Whitworthova, trubkového, Edisonova, pancéřového a závitu pro ochranná skla. U ostatních závitů je nutno označit též stoupání.

d) Počet chodů se neudává jen u jednoduchého závitu.

e) Závity bez zvláštního označení jsou vždy pravochodé.

 

Příklady:

metrický závit M 20 řady A :  M 20

metrický závit M 20 řady C :  M 20 X 1

Whitworthův závit 1″: W 1″

trubkový závit 1″: G 1″

lichoběžníkový závit levý: Tr 16 X 4 levý

oblý závit dvojchodý: Rd 50 X 1/6″ (2 chodý)

 

f) Uložení závitu: Označení závitu nutno doplnit stupněm přesnosti, druhem uložení nebo délkou zašroubování (dle lícování závitů).

 


 

Zvyšování produktivity práce, snižování vlastních nákladů i zlepšo­vání jakosti výrobků vyžaduje vedle splnění jiných předpokladů ve značné míře velké odborné znalosti pracujících. Jen zdatný řemeslník s dobrými odbornými znalostmi může používat, po případě sám vy­tvářet nové pracovní postupy, nástroje nebo přípravky. Během první Gottwaldovy pětiletky vzniklo na našich závodech mnoho nových pracovních method navržených a uskutečněných dělníky. Mnoho dělníků se stalo úderníky, kteří nejen využívali pracovních method stachanovců, ale sami nad prací přemýšleli, nalézali nové účinnější pracovní methody a používali jich nejen sami, ale prostřednictvím sta­chanovských škol učili jim ostatní pracovníky závodu. Číst dále….. »