Tento stroj je poválečný předchůdce u nás dodnes velice populární a oblíbené nástrojové brusky typ BN 102, která se začala vyrábět během padesátých let minulého století. Vyráběla se v různých drobných obměnách jako je např. zakrytování příčných saní či různé typy brousících vřeten buď s přímým náhonem s motorem na hlavě či motorem ve sloupu a náhon nekonečným plochým řemenem o kterých se zmíním dále v textu.

Bruska je určena primárně k broušení nástrojů jako jsou frézy jakéhokoli typu, výstružníky, výhrubníky, záhlubníky, vrtáky, soustružnické nože, odvalovací frézy, dláta, hoblovací nože, závitníky, šablony, radiální závitové čelisti a ostatní kovo i dřevoobráběcí nástroje převážně v režimu ostření. Dále umožňuje bruska broušení nakulato, naplocho a vybrušování otvorů případně další hokuspokus operace, které mě napadnou.  

Je zde samozřejmě možnost použít brusku i na hrubovací práce jako je vybrušování břitů nástrojů do plného materiálu, případně hrubování soustružnických nožů, ale já osobně ji na tyto práce nepoužívám protože principielně na to není určena a bylo by jí velká škoda. Ve spojení s dělícím přístrojem z větší brusky BN 102 je to opravdový pracant a zvládne i opravdu velké nástroje.   

Originální dělička je mnohem menší a má jen kužel Mk4 takže používám raději děličku z BN 102 s kužely ME60/Mk5.    

Celkově je bruska ač zastaralé konstrukce velice zdařilá jak v ovládání tak ve výkonu v poměru k velikosti a příjemně se s ní pracuje.    

Velikostně je to cca 80% typu BN 102 tedy jak do mohutnosti tak do pojezdů mimo příčného protože ten je na zhruba stejné úrovni. 

 Brusku jsem získal v roce 2006 a ihned po zakoupení prodělala celkovou GO čítající cca 100 hodin práce.    

Rozebrání stroje, vyčištění, nová elektroinstalace, zaškrábání vodících ploch, doplnění chybějících dílů, výměna ložisek ve vřeteníku, nový lak. Dále jsem vyvážil řemenici hlavního elektromotoru aby nedocházelo k chvění celého stroje, protože jsem neměl v úmyslu kotvit stroj do základu, ale použít odhmotňovací nožky.   

   

   

  Bruska je velice tuhé celolitinové konstrukce s výsuvným otočným sloupem o 360stupňů na kterém je umístěn napevno  brousící vřeteník.Zde je první rozdíl mezi touto bruskou   

a její mladší sestřičkou BN102, kde je sloup pevný a pouze výsuvně mění výšku osy brusného vřetena a otáčí se samotný vřeteník. Z toho vyplývá i nemilá absence krycího měchu sloupu, který by bránil odečtu úhlové stupnice přes rysku jež je podélně vyznačena právě na sloupu. I když je to nevýhoda oproti celému krytí tento nedostatek částečně eliminuje stírací plstěné těsnění umístěné uvnitř úhlového noniusu natáčení veřteníku.   

   Bruska má dvourychlostní motor s výkonem 0,7kW a 1400/2800  ot/min s převodem 2:1 na vřeteno. Max. otáčky 5600 ot/min. Bruska umožňuje upnutí brusných kotoučů až do průměru 200mm.    

Pohon nekonečným plochým řemenem(původně koženým a v mém případě vyměněném za polyuretanový)přechází od motoru který je umístěn na sloupu v konzoli která umožňuje napnutí řemene na brousící vřeteník.    

Vřeteník je uložen ve dvou párech kosoúhlých ložisek u nichž je nastaveno předpětí na hodnotu 0,05mm párováním s podložkou mezi vnějšími kroužky jednotlivých dvojic ložisek.    

Zajímavostí je, že tyto brusky se vyráběly s dvěma typy vřeten, a to s vřetenem s vnějšími upínacími  kužely a s klasickým vřetenem s vnitřními kužely, které je o něco univerzálnější v použití a tak toto upínání využívá většina klasických nástrojových brusek.    

Vřeteno s vnějšími kužely: kužele mají kuželovitost 1:5 a upínají se na ně buď přímo příruby s brusnými kotouči a nebo přes nádstavce s vnitřním a znovu vnějším kuželem opět kotouče tentokrát, ale již oddálené od hlavního vřeteníku. Výhoda tohoto upínání je v tom, že není třeba složité manipulace s kuželovými trny, jejich povolování a jištění v dutině vřetena. Nevýhodou je naopak složitá výroba trnů s vnitřním kuželem! v případě absence jiného rozměru než mám k dispozici.    

Vřeteno s vnitřními kužely: kužele vnitřní jsou řešeny jako Mk2 se závity jež zajišťují dotahování kužele do dutiny při provozu stroje. Do těchto dutin se šroubují trny s Mk2 na jedné straně a dále s kuželem 1:5 na straně druhé na který se již montují příruby s kotouči. Výhody jsou v snadně výrobě libovolného trnu mezi hroty s dvěma vnějšími kužely proti sobě a nevýhoda občas obtížné vyjímání samotného trnu protože morse kužely jsou samosvorné a drží velice dobře už při pouhém zaražení navíc pokud jsou vtaženy přes závit do dutiny jde to vytáhnout  poměrně nesnadno.    

Pracovní stůl je výklopný +-45 stupňů doleva i doprava kolem čepu s možností jemného nastavení úhlu pomocí stavitelného šroubu s bronzovou maticí. Stůl je uchycen dvěma šrouby na těleso saní, které konají horizontální pohyb v kluzném vedení základní desky, která se zároveň pohybuje kolmo na sloup.    

Podélný posuv stolu je ruční s výsuvným ručním kolem přes ozubený pastorek a hřeben napřímo na pravé straně a nebo jemný posuv přes reduktor  se šnekem a šnekovým kolem na spodní levé straně suportu, takto popsaná varianta posuvu mě osobně více vyhovuje na rozdíl od BN102 kde je jemný pohyb stolu přes reduktor řešen obráceně. Stůl se pohybuje po olejovém filmu, který je dodáván z malých zásobníků na zadní straně stolu.    

K brusce jsem postupem času získal četné příslušenství a velkou výhodou je, že se na stůl se dají upnout i přípravky a příslušenství z větší brusky 102.    

Jako základ  pro všechny nástrojové brusky jsou nutné koníky s hroty a pevná podpěra, případně univerzální stavitelná podpěra. Dále dělící hlava. S těmito přípravky se dá zvládnout cca 90% veškerých ostřících operací které jsou při konvenčním obrábění s klasickými HSS a SK  nástroji třeba a zbytek příslušenství víceméně rozšiřuje již tak velké možnosti tohoto výborného stroje.   

GO STROJE

---

v přípravě