Břity fréz se nachází na povrchu rotačních ploch jakými jsou válce,kužele nebo tvarové plochy. Fréz je mnoho druhů; lze je rozdělit do jednotlivých skupin z několika hledisek:
- podle účelu je dělíme na frézy válcové k obrábění rovinných ploch frézy drážkovací a kotoučové k obrábění drážek, frézy úhlové kuželové a zaoblovací k obrábění tvarových ploch apod.
- podle průběhu břitů jsou frézy s břity přímými,šrobovitými ,střídavě šroubovizými a šípovými
- podle provedení a výroby zubů rezeznáváme frézy se zuby podsoustruženými, podbroušenýnmi a frézovanými
- podle počtu zubů mluvíme u frézách jemnoubých a hrubozubých
- podle způsobu upínání jsou frézy nástrčné(vrtané) a stopkové
- podle smyslu otáčení při pohledu od vřeteníku dělíme frézy na pravořezné a levořezné.
- podle počtu dílů rozeznáváme frézy celistvé,dělené,kombinované(sestavené,složené) a frézovací hlavy
Podle rozložení břitů a způsobu provedení fréz rozeznáváme tyto základní druhy fréz, u kterých může být jakákoli další kombinace výše uvedeného rozdělení,např. pravo nebo levořezná či přímé nebo šikmé břity:
DRUHY FRÉZ | Rozložení břitů | Účel použití |
Na válcové ploše | Frézování rovinných ploch rovnoběžných s osou frézy | |
Na válci a na čelní rovině | Pro současné frézování dvou na sobě kolmých rovin | |
Na čelní rovině kolmé k ose frézy | Frézování rovinných ploch. Čelní frézy se vsazenými zuby o průměru větším než 125mm jsou frézovací hlavy. | |
Na válcové a na obou čelních rovinách | Frézování drážek a čelní frézování bočních rovin | |
Na kuželu | Pro frézování nakloněných rovin, srážení hran. Úhlové frézy pro zubové drážky frézovaných nástrojů. | |
Podle tvaru součásti | Frézování kruhových nebo obecně zakřivených profilů, např. speciálních profilů mezer mezi zuby fréz. |
ZÁKLADNÍ ÚHLY A JEJICH ROZDĚLENÍ
Tabulka k obrázku geometrie břitu
ÚHLY A SOUŘADNICOVÉ ROVINY | POPIS |
Pr | Základní rovina vztažná proložená bodem na ostří X a osou frézy |
P1 | Radiální vztažná rovina proložená bodem na ostří, kolmo na osu frézy |
P2 | Axiální vztažná rovina proložená bodem na ostří, rovnoběžně na osu frézy |
P3 | Rovina řezu procházející ostřím a kolmá na základní rovinu |
P0 | Rovina měření proložená bodem X na ostří kolmo na průmět ostří do základny |
γ0 | Úhel čela v rovině P0 |
a0 | Úhel hřbetu v rovině P0 |
H | Úhel nastavení hlavního ostří, měřený v základní rovině Pr mezi směrem posuvu a průmětem hlavního ostří do základní roviny |
λ | Sklon ostří v rovině řezu P2 .Znaménko sklonu se určuje obdobně jako u soustružnických nožů. |
γ1 | Úhel čela v radiální rovině P1 |
α1 | Úhel hřbetu v radiální rovině P1 |
γ2 | Úhel čela v radiální rovině P2 .U čelních fréz se úhel γ2 přibližně rovná úhlu sklonu šroubovic,ve kterých se frézují zuby na válcové části frézy |
Hv | Úhel nastavení vedlejšího břitu |
αv | Úhel hřbetu vedlejšího břitu |
γn | Normální úhel čela v rovině Pn na ostří kolmé tg γn=tgγ cosλ |
αn | Normální úhel hřbetu v rovině Pn na ostří kolmé tg αn=tg α:cosλ |
z(mm) | Šířka závitu, tj. plošky, na které se brousí hřbet na úhel hřbetu a0 |
Náhled geometrie vsazených nožů frézovací hlavy
Náhled geometrie břitů válcové frézy
Náhled geometrie stopkové frézy
TVARY ZUBŮ FRÉZ
Základní rozdělení tvarů zubů je na frézované a podsoustružené:
Úhly v profilu břitu u veškerých druhů jak frézovaných tak i podsoustružených fréz jsou stejné a platí to vlastně o veškerých řezných nástrojích.Jsou to úhly hlavního hřbetu-α, břitu-β, čela-γ.Navíc se setkáváme ještě s dodatkovým úhlem alfa nula což je úhel vedlejšího hřbetu břitu(tzv. zábřit) o kterém si více povíme v článku k ostření fréz.
Zuby frézované dále dělíme podle tvaru zubových drážek do tří kategorií:
- kategorie A jsou zuby s přímým hřbetem
- kategorie B jsou zuby s lomeným hřbetem
- kategorie C jsou zuby se zaobleným hřbetem
Každý tvar hřbetu jež tvoří zubovou mezeru je výhodný pro pro jiný typ práce,druh frézovaného materiálu a množství odfrézovaných třísek.
Provedení zubů kategorie A dle obrázku se používá u fréz s jemnými zuby a s malým sklonem šroubovic (10 až 20°)
Provedení zubů kategorie B dle obrázku se používá u fréz s hrubými zuby a s větším sklonem drážek (30 až 60°).Tento tvar je výhodný protože není potřeba k jeho výrobě zvláštní tvarová fréza.
Provedení zubů kategorie C dle obrázku se používá u fréz s velkým sklonem drážek(šroubovic) na sériově frézovaných ale nejčastěji na litých zubech.
Zuby podsoustružené mají profil břitu většinou identický, hřbet vzniká spirálovým podsoustružením na speciálním soustruhu a úhel čela se vyrábí nulový.Pro pochopení problematiky postačí tento obrázek o neměnitelnosti profilu tvarové frézy:
Problematika ostření úhlových fréz je ač se to tak na první pohled nejeví velice zajímavá.Platí zde v podstatě stejné pravidla jako u fréz tvarových jen s tím rozdílem,že úhlovou frézu můžeme ostřit jak na čelních tak na hřbetních stranách břitů.V prvním z článků si popíšeme postup při vyostření čelních břitů s nulovým úhlem čela. Číst dále….. »
Soustruhy patřily a doposud patří k jedněm z nejdůležitějších obráběcích strojů a ve strojírenství jsou zastoupeny nejhojněji.Slouží k obrábění rotačních součástí kdy hlavní pohyb(rotaci) koná obrobek a vedlejší pohyby jakými jsou podélný posuv a příčný přísuv koná pevný nástroj,zpravidla soustružnický nůž. Z konstrukčního pohledu můžeme soustruhy rozdělit na hrotové, svislé(karusely),revolverové,čelní a speciální (podtáčecí,bubnové,na klikové hřídele,závitové). Číst dále….. »
Důvod,proč je v názvu článku slovo „zvláštní“ je v tom,že tato tvarová fréza má šikmé ozubení,které se běžně v případě tvarových fréz nevyskytuje.Nejvíce druhů tvarových fréz má nulový úhel sklonu břitu protože se jedná o výrobně nejjednodušší metodu.Zvláštní je hlavně v tomto případě ustavení broušených břitů vůči kotouči tak,aby souhlasily oba úhly a kotouč mohl ostřit po přímce sklonu a po úhlu čela.
Číst dále….. »