Podle použití se výstružníky rozdělují na ruční a strojní. Oba druhy jsou provedeny jako pevné a přestavitelné. Přestavitelné jsou výhodnější, poněvadž u nich lze vymezit opotřebení. Podle tvaru obvodových ploch omezujících zuby rozeznáváme výstružníky válcové a kuželové.
Platí, že ruční výstružníky lze s úspěchem použít při strojním vystružování průchozích děr, naopak se strojním výstružníkem se v ruce dělat nedá.
Válcové výstružníky můžeme rozdělit dále na pevné, rozpínatelné a stavitelné.
V tabulce jsou všechny nejběžnější druhy těchto nástrojů.
VÝSTRUŽNÍK | DRUH VÝSTRUŽNÍKU | ÚČEL POUŽITÍ |
|
Strojní výstružník válcový, pevný, s kuželovou nebo válcovou stopkou a zuby ve šroubovici | Průchozí i slepé otvory. Výstružník by měl být upnut ve volné hlavě, předvrtaný nebo předhrubovaný otvor si jej sám navede. |
|
Ruční výstružník válcový, pevný, s válcovou stopkou, zuby ve šroubovici a čtyřhranem pro upnutí. U malých průměrů mívají tyto nástroje jen čtyři břity, i když je jinak tento počet poznávacím znakem pro výhrubníky. | Průchozí otvory, použití jak v ruce tak strojně. Velká délka řezného kužele odebírá přídavek postupně. |
|
Ruční výstružník válcový, stavitelný, břity přímé, válcová stopka s čtyřhranem | Průchozí otvory, velký rozsah nastavení velikosti otvoru |
|
Ruční výstružník válcový rozpínatelný, břity přímé, válcová stopka s čtyřhranem | Velmi šikovný nástroj. Uprostřed dutých břitů se nachází kalená ocelová kulička, která podle předního dorazového šroubu dokáže rozepnout střední kalibrační průměr nástroje a měnit tak jeho toleranční pole. |
|
Ruční výstružník kuželový, pevný. Břity jak přímé, tak i ve šroubovici. V případě velmi malých výstružníků je provedení břitů bez zubových mezer. (Malý výstružník na foto je kuželový pětihran) | Vystružování průchozích i neprůchozích kuželových otvorů. V tomto případě výstružníky s kuželovitostí 1:50 na vystružování kuželových děr pro zajišťovací kolíky. |
|
Ruční výstružník kuželový, pevný. Břity přímé. | Vystružování průchozích i neprůchozích kuželových otvorů. V tomto případě výstružníky na kuželové dutiny Morse. Dělají se jako sad tří kusů přičemž první dva díly se řadí spíše k výhrubníkům. |
|
Strojní výstružník válcový nástrčný, pevný, celistvý, nebo s výměnnými břity. | Průchozí i slepé otvory. Výstružník by měl být upnut ve volné hlavě, předvrtaný nebo předhrubovaný otvor si jej sám navede. Upínací otvor těchto nástrojů má kuželovitost dutiny 1:30. |
|
Strojní výstružník válcový stavitelný, břity přímé, kuželová stopka morse. | Průchozí otvory, velký rozsah nastavení velikosti otvoru |
V článku Druhy výstružníků jsou podrobně popsány jednotlivé varianty těchto nástrojů. Na tomto místě si ukážeme geometrii jejich břitů, která je velmi důležitá jak při výrobě tak i ostření. Dále jsou zde tabulky s jednotlivými úhly v závislosti na obráběném materiálu.
Počet zubů výstružníků bývá většinou sudý ale rozteče jsou nestejnoměrné, zuby jsou uspořádány geometricky tak aby bylo možno změřit kalibrační část přes dva protilehlé zuby.
Na hřbetech břitů těchto nástrojů je fazetka(na obrázcích detail f), která je v případě kalibrační části cca 1° a v případě řezného kužele(řezné části) se podbrušuje na úhel (3° až 8°) je ve stejné šíři jako fazetka na kalibrující části. Na takto podbroušenou fazetku řezného kužele navazuje tzv. zábřit což je na obrázcích úhel alfa 0 případně alfa z, který bývá podbroušen na úhel(8° až 25°)
GEOMETRIE STROJNÍHO VÝSTRUŽNÍKU
GEOMETRIE ŘEZNÉHO KUŽELE NÁSTRČNÉHO VÝSTRUŽNÍKU
GEOMETRIE RUČNÍHO VÝSTRUŽNÍKU
GEOMETRIE ROZPÍNACÍHO VÝSTRUŽNÍKU
GEOMETRIE STAVITELNÉHO VÝSTRUŽNÍKU
TABULKA NASTAVENÍ ÚHLŮ VÝSTRUŽNÍKŮ DLE OBRÁBĚNÉHO MATERIÁLU
Na tento článek jsem se velice těšil a to hlavně z toho důvodu, že jsem kdysi tuto problematiku řešil s jedním kolegou, s kterým jsem se přel, že naostřit tento typ frézy pomocí děličky a dělícího kotouče na jejich hřbetních plochách čelem kotoučem nelze aniž by se zachovala geometrie nástroje(jeho nominální úhel)při minimálním nastavení brusky a kotouče. Zkrátka a dobře takhle to prostě nefunguje! Ač by se mohlo zdát z nadpisu článku, že jde o banální a jednoduchou záležitost, není tomu tak. Toto je krásný příklad přesně definovaných postupů a zaslouží si tak samostatný článek Číst dále….. »
Vrtáky jsou nejčastěji nástroje dvoubřité, některé druhy i tříbřité či jednobřité. Jsou to rotační nástroje a slouží k odebírání materiálu v geometrickém válci, pro přípravu otvorů k dalším druhům dokončovacích operací při obrábění děr. Jejich ostří jsou určena úhlem sklonu šroubovice λ(lambda), vrcholovým úhlem ε(epsilon) a úhlem hřbetu α(alfa).
O geometrii všech níže uvedených druhů vrtáků bude ale samostatně pojednávat článek Geometrie břitů vrtáků.
JEDNOTLIVÉ DRUHY VRTÁKŮ
-
šroubovité vrtáky
- ploché vrtáky(kopinaté)
- hlavňové vrtáky
- trepanační jádrové)
- středící (navrtávák)
- miniaturní vrtáky
Nejznámějším zástupcem těchto nástrojů je vrták šroubovitý.
Vyrábí se obráběním, broušením, sektorovým válcováním, protlačováním,zkrucováním, příčným válcováním, kováním
Další druh vrtáku je vrták kopinatý, který se většinou vyrábí buď jako jednodílný nebo dvojdílný, upínací část s kuželem a tělo, do těla se potom připevňuje samotný břit.
Hlavňové vrtáky jsou jednobřité nástroje, jejihž činná část má půlkruhový průřez.K snížení tření je na jedné straně odbroušením vytvořena vodící fazetka.Tyto vrtáky se vyrábějí jako celistvé nástroje plné, nebo z vnitřním chlazením k vyplachování třísek.
Dalším zástupcem je vrták trepanační(jádrový), který neodebírá materiál zplna, ale v mezikruží a ponechává tzv. jádro.
Na dalším obrázku je znázorněn obecný tvar středícího vrtáku jehož břity jsou děleny podle tvaru důlku, který po sobě zanechá v navrtávané součásti.
Další druh vrtáků jsou miniaturní, dole na obrázku jsou tvary a řezy. Je charakteristický svou zesílenou stopkou z důvodu snadnějšího upnutí.
V článku Druhy vrtákůjsou podrobně popsány jednotlivé varianty těchto nástrojů. V pokračování si rozebereme geometrii jejich břitů, která je velmi důležitá při výrobě a ostření.
GEOMETRIE ŠROUBOVITÝCH VRTÁKŮ
Celkový pohled na šroubovitý vrták s kuželovou stopkou. U vrtáků s válcovou stopkou je geometrie shodná.
ZÁKLADNÍ ÚHLY A GEOMETRIE ŠROUBOVITÉHO VRTÁKU
Tato tabulka obsahuje úhly hřbetů, čel, sklonů šroubovice, hlavního a vedlejšího a přechodového ostří
Další velice důležitá tabulka udává hodnoty úhlů sklonu drážek, úhly hřbetu a hrotů šroubovitých vrtáků. Tato tabulka se hodí při volbě vrtáku a při broušení hřbetů hlavních břitů v závislosti na vrtaném materiálu.
GEOMETRIE PLOCHÝCH(KOPINATÝCH) VRTÁKŮ
GEOMETRIE HLAVŇOVÝCH (DĚLOVÝCH)VRTÁKŮ