Slinuté karbidy používané k výrobě řezných nástrojů je možno podle je­jich chemického složení rozdělit v zásadě do dvou hlavních skupin.

1. Slinuté karbidy jednokarbidové soustavy WC-Co (karbid wolfra­mu + kobaltové pojivo) — řada G a H. Jsou určeny především pro obrá­bění litiny, neželezných kovů a jejich slitin, plastických hmot apod.

2. Slinuté karbidy dvoukarbidové soustavy WC-TiC-Co (karbid wolframu + karbid titanu + kobaltové pojivo) — řada S a F. Jsou určeny výhradně pro obrábění všech, druhů oceli a lité oceli. Do této skupiny patří ještě tzv. univerzální slinuté karbidy řady U. Svým složením umožňují obrábění nejen oceli a lité oceli, ale i všech druhů litiny, těžkoobrobitelných ocelí a slitin.

 

Druh SK	Označení ISO
	Skupina	Podskupina	Barva
F2 F1 S1; S1.1 S2 S3 S4 S5; S6	P	P01.3 P01.4 P 10 P 20 P 30 P 40 P 50	Modrá
U1 U2 U3	M	M 10 M 20 M 30	Žlutá
H3 H2 H1 G1 G1.1 G2 G3	K	K 01 K 05 K 10 K 20 K 30 K40 K50	Červená

Rozdělení slinutých karbidů pro obrábění vychází z hlediska řezného procesu, a značně zjednodušuje značení. Základní třídění ISO obsahuje jen tří hlavní skupiny P, M a K. Tyto skupiny se dále dělí z hlediska použití na podskupiny, které se označují písmeny příslušných hlavních skupin (P, M, K) a dalším dvoumístným číslem tak jako v tabulce.

V podskupinách s nízkým Číslem (P 01, M 10, K 01) jsou druhy s velkou odolností proti otěru a s maíou houževnatostí a v podskupinách s vysokým číslem (P 50, M 40, K 50) jsou druhy s malou odolností proti otěru a s velkou houževnatostí.
Dvoumístná soustava označování ISO má tu přednost, že se v ní mohou tvořit ještě meziskupiny 05, 15, 25 atd., které umožňují ještě přesnější zařazování slinutých karbidů podle jejich vlastností. Kromě toho připouští ISO další dělení podskupiny P 01 na P 01.1 — P 01.2 — P 01.3 — P 01.4.

Mechanické vlastnosti slinutých karbidů a jejich chemické složení

 

 

Druh SK	Informativní chemické složení [%]				Pevnost v ohybu [kp/mm2]	Tvrdost [HRA]
	WC	TiC	Co
F2	71	25	4		95	90,5
F1	74	20	6		100	90
S1	78	16	6	3TaC	115	89,5
S1.1	75	16	6		110	90
S2	78	14	8		120	89
S3	84	8	8		125	88,5
S4	85	4	9	2 TaC	135	88
S5	82	3	12	3TaC	145	87,5
S6	77	3	15	5 TaC	150	87
U1	86,5	5	7	1 TaC    . 0,5 Cr3C2	125	89,5
U2	81	3	10	5 TaC 1 Cr3C2	145	89
U3	78,5	1,2	15	3 TaC 2,3 Cr3C2	145	87,5
H3	97		3	2 TaC	100	90
H2	94		4		100	89,5
H1	95		5		110	89
G1	94		6		120	88
G1.1	92		8		130	87,5
G2	89		11		140	86,5
G3	85		15		160	85
G4	80		20		170	84
G5	75		25		180	83

---

Upínací tyč malých nástrojů, především stopkových fréz, které nemají na straně břitů středící důlek se dodávalo jako zvláštní příslušenství k nástrojové brusce BN 102 a používá se ve spojení s kleštinovým upínáním, ať už kleštin upínaných zepředu a nebo kleštin upínaných zezadu.

 

Upínací pohyblivá tyč má vnější průměr 18mm, kuželová dutina je Mk1, vše cementováno a broušeno na přesný vnější průměr. Součástí upínací tyče je dorazový kroužek z toho důvodu, že při samotném ostření se nepohybuje podélným posuvem stolu brusky, ale tento je zafixován pevnými dorazy a vlastní pohyb se provádí jen tyčí.

 

 

Utahovací trubka kleštinového pouzdra má přesně broušený průchozí otvor o průměru 18 mm, ve kterém se po namazání olejem velmi lehce bez odporu pohybuje upínací tyč především kvůli svému malému průměru.

 

Přední průměr upínací tyče se pohybuje v kleštině o průměru 18mm. Radiální vůle se reguluje utahováním kleštiny tak, aby šlo s tyčí lehce pohybovat a otáčet. Zadní doraz naráží na utahovací trubku kleštinového upínače.

 

 

 

Samotné broušení probíhá tak, že po instalaci palce stejně jako v těchto článcích za podmínek uvedených v nastavení zubové opěry pohybujeme upínací tyčí a palec obvaluje šroubovici broušeného nástroje.

 

 

 

 

Jak jsem již psal v úvodu, podélný posuv stolu brusky je zablokován pevnými dorazy. Brousí se jen posuvem upínací tyče a nuceným natáčením přes palec.

 

Fréza na obrázku má středící důlek na straně břitů, v případě broušení stopkových fréz bez kužele Mk1 jde využít kuželového vrtačkového trnu Mk1 s přesnou hlavičkou.

Co se týče dvoubřitých drážkovacích fréz na výrobu drážek pro pera, tak je potřeba především jejího přesného průměru, aby byla dodržena tolerance drážky pro pero. V tomto případě je nejvýhodnější zkrácení frézy o hodnotu jejího maximálního záběru(hloubky) v předešlém obrábění drážky pro pero a opětovém, velice jednoduchém a rychlém nabroušení jen čelních břitů !!

 

 

---

 

Na následujících fotografiích je zachycen jednoduchý, ale velmi účinný postup při řezání souosého vnitřního závitu např, ve stojanové vrtačce na jedno upnutí obrobku. Závitník má buď středící důlek(v tom případě použijeme trnu broušeného do špičky) a nebo je broušen právě do špičky a potom můžem použít ke středění např. otočenou použitou malou drážkovací frézu se středícím důlkem upnutou ve sklíčidle. Na obrázcích je strojní závitník M14x1,5, předřez a nahotovo.

Je to velice rychlé a přesné, otvor musí být samozřejmě předem předrvrtán podle velikosti závitu. Závitník je upnut v klasickém vratidle, ručně tlačíme lehce na pinolu tak jako bychom vrtali a vratidlem se otáčí ve směru stoupání závitníku. Ručně je takový souosý závit velice těžce vyrobitelný i za použití maticového závitníku, který má táhlý řezný kužel. Tímto vyobrazeným způsobem je to velice snadné i se strojním závitníkem.

 

 

---

 

K upínání strmých kuželů ISO 40 a ISO 50 do univerzální dělící hlavy nástrojové brusky BN 102 slouží tato vychytávka, šroub s maticí s vnějším zkráceným kuželem Mk5.

 

Šroub má tři druhy závitů, M16x2 pro upínání strmých kuželů ISO 40, M24x3 pro upínání strmých kuželů ISO 50 a dále M30x1,5 s maticí, na jejímž vnějším povrchu je kužel Mk5.

 

 

K upínání nástrojů dochází diferencí(rozdílem) mezi stoupáním závitu M30 s maticí a závity M16 a M24.
Lehkým dotáhnutím rukou za konec šroubu lze velice pevně upevnit ISO kužel do dutiny dělící hlavy.

Matice, která má vnější kužel Mk5, který se nachází na opačné straně než je rádlování matice, jejím vložením do dutiny Mk5 dojde k vystředění šroubu a matice se pevně upne v dutině.
Povolení ISO kuželu z dutiny je velice snadné, lehkým pootočením šroubu se kužel ISO vysune a následně vyšroubuje, matice M30x1,5 totiž drží pevně v Mk5 kuželu na druhé straně.
Celý šroub i s maticí se potom vyjme lehkým bočním poklepem na šroub.

 

 

---

K obrábění součástí upnutých mezi hroty se používá většinou pevných trnů s patřičným příslušenstvím. Tvary tohoto upínacího nářadí jsou vyzkoušené, takže nářadí bylo z valné části převzato do ČSN. Obrobek lze upnout také přímo do hrotů zapadajících do středících důlků v čelech obrobku.

---

Hroty

Mezi hroty se upínají různé součásti z tyčového materiálu (hřídele, čepy atd.), viz obr. 1. Obrobek O je upnut mezi hroty, a to mezi hrotem 1 na straně vřeteníku a hrotem 2 na straně koníku. Otáčení obrobku obstarávají srdce 3 a unášeč 4.

 

 

Tento způsob upínání je velmi rychlý a obrobené válcové plochy takto upnuté součásti jsou přesně souosé. Nevýhodou tohoto upnutí je, že obrobek nelze soustružit po celé délce na jed­no upnutí (překáží unášecí srd­ce). Má-li se součást obrobit na obou stranách, je nutno ji pře­pínat, a tím se práce zpomaluje. Proto takto upínáme Číst dále….. »