Tohle je poměrně známá věc, že nejlepší přípravek je ten, který není třeba zdlouhavě vyrábět, ale nejlepší je upravit už něco stávajícího do rozměrů který zrovna potřebujeme, ideálně aby to bylo co nejdřív a nebylo s tím moc práce protože každý člověk, stějně tak i já, je od přírody neuvěřitelný lenoch.

Spojení „levné“ není moc přesné, ale konkrétně těchto nástrojů se válí po šroťácích tuny, taky se občas objeví v různých inzerátech nenaostřené za kilovou cenu takže proto levné, pokud se to někomu válí pod ponkem tak jsou zadarmo.

Tohle je malý tip, jak si vyrobit přesné soustružnické trny bez speciálních pomůcek a z velmi kvalitního materiálu. Tyto konkrétně ze strojních výstružníků, případně výhrubníků, které jsou k tomuto účelu ideální. Já jsem to sehnal ve sběrně a bral jsem jen rozměry s Mk3 kuželem což je cca od 20 do 30mm v různých tolerancích, byla toho celá bedna za pár korun, některé by šli i v pohodě přebrousit (jak na to když je řezný kužel již moc vyostřený), ale trny byli pro mě přednostnější.

 

 

Je známo, že i když jsou tyto nástroje vyráběny z HSS ocelí, málokdo už ví, že tato ocel je jen a jen na činné řezné části výstružníku/výhrubníku. Kuželová stopka nástroje a dřík je pravděpodobně z materiálu 12 060 a co jsem si všiml, tak jen Morse kužel je tepelně upravený.

 

 

Pro náš účel ideální situace, protože není třeba se zabývat výrobou přesného nástrojového kužele , ale stačí upravit jen dřík do požadovaného průměru. Základ je odřezání řezné HSS části na pásovce, kotoučovkou, flexou, dle libosti, já řezal na pásovce těsně před místem napojení. Nafotil jsem čtyři kousky pro představu a potom jeden trn, který byl delší dobu používaný.

 

 

 

Na fotografii to vypadá, jakoby byly dříky vůči kuželu ohnuté, ale není tomu tak, je to jen zkreslení při focení . Dříky jsou absolutně v ose vůči kuželu, každopádně i kdyby nebyly, tak by to nebyla tragédie, stejně přijdou osoustružit.

Soustružení dříků jsem nefotil, předpokládám, že to není nic zajímavého, jdou krásně nožem z SK druhu S20 (S2), případně P20 a vyšším naprosto v pohodě utočit.

 

 

Reálné průměry u těchto velikostí výstružníků (výhrubníků), které jsem uváděl výše s kuželem Mk3 jsou cca 20mm a níže, jelikož dřík má průměr 22,2mm a je jedno jaká řezná část je na něm navařena, pravděpodobně se jedná o nějaký standard. Takže těch 20mm se už dá použít s tím, že je tam cca 1mm osazení, není to sice moc ale je to závislé na průměru obráběné součásti. Protože dělám v 95 procentech otvory H7, mám spousty těch trnů vyrobených tak, aby  součástka s H7 otvorem šla nasunout natěsno a volně se neotáčela. Já je brousím nakulato, ale některé byly dělané přímo na soustruhu s dutinou Mk3 a házivost je kolem 0,005, což je opravdu příjemné.

 

 

Na detailním fotu je válcová část trnu na obrobky s otvorem 10 H7, průměr trnu je 9,995mm. Bylo na něm zatím nasunuto cca 2500ks obrobků jak při soustružení tak při odvalování ozubení. V žádném případě se není třeba obávat masivního opotřebení z důvodu absence tepelné úpravy, no a pokud by se vám už nezdál, tak z něj můžete udělat menšího brášku, třeba 9, nebo 8mm dle libosti a vytočit si novou „desítku“ případně na volné části dříku ještě osazení jiného průměru.

 

 

 

Není pravda, že soustružnické trny by měly být zajištěny přes dutinu závitovou tyčí(u frézovacího trnu ano!). Pokud kužel soustruhu potažmo děličky není nijak výrazně poškozen, tak trn drží perfektně už jen naražením do čistého kuželu a při samotné práci je axiální silou tlačen do dutiny. Samozřejmě platí zásada čistého a hlavně suchého, nezamaštěného kužele a kuželové dutiny.

V dalším článku ukážu parádní soustružnické trny na větší průměry z poškozených otočných hrotů a nebo trnů na vrtačková sklíčidla, dále přesný závitový trn.

Teorii soustružnických trnů si můžete přečíst v této sestavě článků.

---