Chemicko-tepelné zpracování povrchu nástrojů má pro prodloužení jejich životnosti velký význam. Využívá se ke zvýšení povrchové tvrdosti nástrojů, aby lépe vzdorovaly otěru a opotřebení, někdy i proti účinkům, zvýšené teploty. Chemicko-tepelné zpracování nástrojů může probíhat buď v prostředí tuhém, kapalném, nebo plynném. Základem pochodu je změna chemického složení povrchových vrstev nástrojů a tím i jejich vlastností. Chemické složení povrchu nástrojů se mění při styku s aktivním prostředím schopným předávat do povrchových vrstev nástrojů některé požadované prvky, např. dusík, uhlík, síru, ale i chróm, bór nebo titan apod.
Charakteristickým znakem chemicko tepelného zpracování nástrojů je ohřev v prostředí schopném předávat atomy požadovaných prvků a obohacovat jimi povrch zpracovávaných nástrojů. Takto vzniklé povrchové vrstvy jsou velmi stejnoměrné a přestože jsou poměrně tenké, zvyšují podstatně jakost i životnost nástrojů.
Procesy chemicko-tepelné úpravy povrchů nástrojů jsou:
Úprava povrchu nástrojů vodní párou
Další způsoby úpravy povrchu nástrojů, teflonování a MoS2
Přečtěte si také :
Titanování Titanování povrchu je rovněž jedním ze způsobů chemicko-tepelného zpracováni nástroj ...
Sulfonitridování Sulfonitridování je dalším způsobem chemicko tepelného zpracování povrchu nást ...
Mezi další způsoby povrchové úpravy nástrojů patří: Teflonování Teflonování se stále více využ ...
Difúzní chromování Při difúzním chromování, např. v prostředí halových sloučenin chrómu za ...
Jako chemicko-tepelné zpracování se označují způsoby difusního sycení povrchu ocelí různými prvk ...