Tento typ fréz zpravidla nepracuje v přesných rozměrech svého průměru tak jako například stopkové drážkovací frézy na drážky.Není třeba v případě ostření uvažovat o složitějším vyostřování čela.Můžeme prakticky vždy použít podbrušování hřbetu břitů(ostření na hřbetě).

 

Při jejich práci jde hlavně o co nejefektivnější úběr materiálu z určité plochy.Válcová fréza pracuje jen obvodem svých břitů ,válcová čelní fréza obvodem svých břitů a zároveň čelními břity, ty ovšem konají jen dokončovací práci,začišťování. Ostření čelních břitů válcových čelních fréz jakožto i nastavením jednotlivých úhlů dle frézovaného materiálu se bude zaobírat samostatný článek .

V úvodu základní rozdělení   podle: „POLOHY POSTAVENÍ BRUSNÉHO KOTOUČE“   a dále pak : „PODLE UPNUTÍ NÁSTROJE“ .

Libovolnou kombinací poloh brusného kotouče ,druhu upnutí ostřeného nástroje a směru broušení břitu na nástrojové brusce dosáhneme veškerých možných variant ostřeného břitu o kterých se zmíním v další části tohoto článku.

 

 

 OSTŘENÍ PODLE POLOHY POSTAVENÍ BRUSNÉHO KOTOUČE    

V případě nástrčných válcových fréz( které pracují vždy jen svými obvodovými břity) jakožto i jiných obvodových břitů které jsou zpravidla šroubovité z důvodu rovnoměrné a plynulé práce na frézkách bez rázů  se rozlišují dva typy ostření těchto břitů podle postavení brusného kotouče vůči nástroji.   

1. OSTŘENÍ ČELEM KOTOUČE
2. OSTŘENÍ OBVODEM KOTOUČE

    

Oba tyto způsoby ostření mají své výhody a nevýhody a u obou těchto  způsobů ,zvláště při ostření obvodových břitů válcových fréz je nutno dodržet několik zásad jakými jsou:

vhodně zvolená a nastavená podpěra břitu vůči břitu

 výškové ustavení podpěry do osy broušeného nástroje a dále její snížení (opěra zespodu) nebo zvýšení(opěra zvrchu) vůči ose nástroje o hodnotu H dle žádaného úhlu hřbetu v závislosti na průměru nástroje.

 velice důležité !! ustavení hrany brusného kotouče do středu podpěry břitu

 natočení podpěry do úhlu i směru šroubovice broušeného nástroje

vhodně zvolený průměr brusného kotouče a jeho tvrdost,perfektní orovnání

    

    

1.OSTŘENÍ NÁSTROJŮ ČELEM KOTOUČE (miskovitého a nebo hrncového)   

Tradičně nejpoužívanější metoda kvůli své jednoduchosti .Ostřený břit i zářit jsou broušeny narovno(po přímce).  

Kotouč je vůči břitu mírně vyosen (1-2stupně) případně i více dle toho kolik je místa mezi kotoučem a stranou na kterou se vyosuje  tak ,aby platila vždy zásada že styková plocha mezi brusným kotoučem a nástrojem je co nejmenší .

Je možné brousit po břitu tak i proti břitu jakoukoli ať už levo nebo pravotočivou stranou brusného vřeteníku a levou nebo pravou stranou kotouče.Typický příklad broušení z vrchních obrázků je:levá strana vřeteníku kolmo na posuv stolu ,kotouč vykloněn směrem 1-15ºdoleva ,broušení pravou stranou kotouče,podpěra zespodu,brousíme tedy po břitu.

Při ostření nástroje kdy je tento veden kluzně po trnu a není s ním pevně spojen  koná pravá ruka axiální posuv a zároveň přitlačuje ostřený břit na zubovou podpěru.Naopak na dalším vyobrazení kdy je nástroj nasazen na trnu a trn je mezi hroty vede pravá ruka stůl a levá přidržuje broušený nástroj a přitlačuje jednotlivé zuby k zubové podpěře. 

Další varianta :levá strana vřeteníku kolmo na posuv stolu ,kotouč vykloněn směrem 1-5ºdoleva ,broušení pravou stranou kotouče,podpěra zvrchu ,nástroj otočený břity nahoru ,brousíme proti břitu ,levá ruka vede stůl,pravá přidržuje broušený nástroj k zubové podpěře.

Nastavení opěry vůči břitu vždy na střed hrany brusného kotouče je velmi důležité.V případě použití podpěry  s rovnou hranou nakloní se tato hrana do stoupání šroubovice ostřeného nástroje jak je názorně ukázáno níže a důvody naklonění podpěry podle šroubovice stejně tak i důvod umístění hrany brusného kotouče do osy podpěry jsou zcela zřejmé.

a začátku,ještě než přijde břit do styku s brusným kotoučem je již nástroj pevně veden břitovou opěrou a na konci po opuštění ostřeného břitu od hrany brusného kotouče je břit pořád veden 

Střed podpěry cca 0,05 mm od hrany brusného kotouče.Nulová poloha skloněné podpěry na osu nástroje je uprostřed skloněné podpěry a měla by být vyznačena na podpěře kvůli snadnějšímu nastavení podle ustavovací měrky.   

    

    

2.OBVODEM KOTOUČE

Je další způsob ostření obvodových břitů.Ostřený břit má rádiusový konkávní (dutý)výbrus ,který je velice výhodný zvláště při obrábění měkkých materiálů jako jsou plasty,barevné kovy.Celkový rádius tohoto výbrusu je zanedbatelný vzhledem k průměru kotouče kterým se provádí ostření a vzhledem k délce ostří hlavního břitu.

 Opět je velice důležité ustavení zubové podpěry vůči kotouči všemi směry.

Broušení břitů je opět možno provádět jak po ostří  tak do protivky.V případě běžného ostření po ostří můžou vzniknout na ostří nežádoucí otřepy,dále může docházet k nadměrnému zahřívání břitů z důvodu odvodu tepla do břitu.Tyto jevy jde omezit přístupem k ostření kdy je vhodné ostřit menšími úběry a víckrát po sobě,správně zvoleným(tvrdost,zrnitost) a orovnaným kotoučem.Břit se při tomto ostření opírá o podpěru která je umístěna  zespodu,kotouč jde proti podpěře a břit je přitlačován.

Při broušení proti  ostří nedochází k zahřívání břitů,teplo je odváděno do těla ostří ,vzhledem k charakteru práce také nedochází k vytváření otřepů,nevýhoda je v tom,že je vyžadována stálá pozornost brusiče a neustálé přitlačování břitu rukou k podpěře .   

Kotouč jímž se ostří obvodem  je v případě že se jedná o širší provedení opět vyosen o 1-2 stupně tak aby brousil jen hranou a  aby nedocházelo ke styku velké plochy kotouče s břitem a nebo je možno použít talířového kotouče. Podpěra je ustavena v tomto případě k brusné hraně.  

Nastavení břitové podpěry vůči břitu je totožné jak u broušení čelem kotouče  .   

 

OSTŘENÍ PODLE UPNUTÍ NÁSTROJE

    

Existují dva způsoby upnutí broušeného nástroje na nástrojové brusce:   

1.UPNUTÍ  PEVNĚ NA TRNU –BROUŠENÍ V HROTECH   

2.UPNUTÍ KLUZNĚ NA TRNU   

Tyto dva způsoby je samozřejmě možné použít v kombinaci s jakýmkoli druhem kotouče,jak broušení čelem tak i obvodem kotouče.Záleží jen na zkušenosti brusiče a na zručnosti ,správném nastavení podpěry atd.   

    

1.UPNUTÍ PEVNĚ NA TRNU   

    

Jedná se o nejběžnější používaný způsob ostření válcových fréz.V tomto případě je broušený nástroj upnutý na pevném rotačním trnu který je opatřen středícími důlky.Jde většinou o přesný brusičský trn s mírnou kuželovitostí kdy nalisováním do upínacího otvoru broušeného nástroje dosáhneme upnutí bez vůlí a přesný rotační běh.   

Dále je možné brousit na frézařském upínacím trnu,zde je ovšem nutno podotknout,že tento trn by měl být nepoškozen hlavně co se týče středících důlků.Při tomto způsobu upnutí může docházet vlivem větší vůle mezi otvorem broušené frézy a průměrem trnu k jednostrannému vyosení nástroje při utáhnutí upínací maticí a tím k nepřesnému rotačnímu běhu.   

    

Výhody:nespatřuji nějaké zvláštní výhody snad jen možnost použití klasických frézařských trnů.   

Nevýhody:Velká nevýhoda při tomto způsobu stejně jako u  stopkových válcových fréz je v nutnosti opravdu přesného nastavení rovnoběžnosti os posuvu stolu nástrojové brusky a osy podpěrných středících hrotů(koníky).Nutnost dvou středících hrotů.V případě zvolení druhého kluzného uložení broušeného nástrčného nástroje na přesném trnu toto nastavení odpadá.|V případě broušení obvodových zubů u jiného než nástrčného nástroje se bohužel tomuto nastavení nevyhneme.   

    

    

2.UPNUTÍ KLUZNĚ NA TRNU   

    

    

Princip spočívá v nasunutí broušeného nástroje na přesný trn a v jeho kluzném uložení na trnu.Nástroj se volně pohybuje po trnu upnutém buď letmo,v hrotech,ve sklíčidle.Není třeba souběh dvou os jako posuv stolu a osy samotného trnu.   

Samozřejmě je možno brousit jak na letmém tak na oboustraně podepřeném trnu.Hlavní zásada je ovšem mít zaaretovaný hlavní podélný pohyb stolu a pohybovat jen frézou po trnu.!V tom případě je úplně jedno jestli trn na kterém se fréza pohybuje je rovnoběžný s hlavním podélným pohybem brusky.Takto je možné brousit obvodové břity aniž bychom k tomu potřebovali přímo nástrojovou brusku.Plně by vyhovovala i frézka  dostupnými otáčkami a můžeme brousit.

Průměry trnů jsou normalizované 16,22,27,32,40.Nástroj se posunuje rukou proti zubové opěře a není tedy nutný souběh os posuvné (stroj)a (upínací).   

    

Výhody:není nutné složité nastavení stroje a broušeného nástroje,rychlá a pohodlná práce   

Nevýhody:nutnost přesných vodících trnů   

Tento systém broušení se používá u brusek N1 kde jsou trny v základní výbavě brusky..

 

Tak jsme si popsali názorně broušení obvodových břitů. jak se brousí čelní a přechodové břity v případě čelních fréz se dozvíme v tomto článku.