V několika předešlých článcích jsem velice podrobně popisoval postupy při broušení obvodových břitů rotačních nástrojů, zejména válcových nástrčných fréz, také válcových stopkových fréz a nebo úhlových fréz. Broušení čelních břitů fréz není tak složité jak broušení břitů obvodových zejména šroubovitých, alespoň co se zručnosti týče.
Protože jak frézy nástrčné, tak frézy stopkové se mohou vyskytovat ve variantě „čelní“, popíšu zde podrobně postup při broušení těchto čelních břitů čelních válcových fréz, který platí všeobecně jak pro variantu nástrčnou, tak pro variantu stopkovou.
Opět platí zásada ostřit často a málo. V případě rovnoměrného namáhání břitů v různých hloubkách záběru frézy dochází k rovnoměrnému otupení všech břitů, tedy čelního, přechodového a obvodového.
V případě šlichtování (jemného úběru třísky) kdy hloubka řezu je menší jak výška přechodového ostří, stačí naostřit jen toto a čelní břit, v případě opravdu velmi malé třísky stačí někdy přebrousit jen břit čelní tak, aby hrana spoje čelního a přechodového ostří byla opět ostrá.
V tomto konkrétním případě na fotkách, je ale nutné naostřit všechny tři výše zmiňované břity. Na začátku článku jsem zmínil, že broušení obvodových břitů jsem již vysvětloval. V dalším textu popíšu naostření čelního a přechodového břitu.
Oba tyto břity ostříme ve většině případů běžného přeostření na jejich hřbetech.
Tato konkrétní fréza má 16 zubů a je ostřená na trnu tak jak byla vytažená z frézky. Upnutí je tedy řešeno do děličky s ISO 50 kuželem tak jak je to na fotce.
USTAVENÍ NÁSTROJE K BROUŠENÍ HŘBETŮ ČELNÍCH BŘITŮ
Protože brousíme čelní břity, nejsnáze se k jejich hřbetům dostaneme na vrchní straně frézy tak, abychom mohli brousit středem kotouče, jeho obvodem. Je tedy důležité ustavit čelní břit svisle a zároveň kolmo k rovině posuvu stolu. Způsob ustavení břitů do osy je znázorněn na následující fotce ale takto to být nemůže !
Úhelníkem tedy srovnáme čelní břit na jeho hranu a pro názornost to bude vypadat takto:
Tento postup uděláme v jakékoli poloze utaženého kloubu (kozlíku) dělící hlavy tak, aby se kryl vrchní čelní břit s hranou úhelníku. Potom vřeteno dělící hlavy zaaretujeme a necháme v této pozici, vřeteno neuvolňujeme.
Je úplně jedno jaký počet zubů má nástroj, nejsme vázáni protilehlostí břitů, ale jen a pouze jedním libovolně ustaveným čelním břitem společně se zubovou opěrou. Také následné dělení provedeme pomocí univerzální zubové podpěry, jejíž výklopný palec je ideálním nástrojem pro rychlé přestavování břitů a jejich ostření..
Toto ustavení čelní frézy je totožné s ustavením čelních frézovacích hlav.
Kozlík na základové desce uvolníme a natočíme směrem k čelu brusného kotouče.
Žádaný úhel odečteme na noniu kozlíku. V tomto případě je hřbet čelního břitu frézy 10°.
Geometrie frézy nám říká, že tento čelní břit se směrem k ose frézy svažuje proto, aby nedocházelo ke dření tohoto břitu o ofrézovanou plochu. Je tedy nutné nastavení jeho sklonu směrem k ose o úhel Ηv. V tomto případě jsou to 2° a nastaví se zdvihem samotné dělící hlavy na kozlíku o tento úhel.
Takže máme nastavené úhly hřbetu čelního břitu, máme nastavený jeho sklon a hrana vrchního zubu je v ose, můžeme tedy mnainstalovat univerzální zubovou opěru kam jinam jak přímo na dělící hlavu.
Já ještě vyklápím samotný palec do sklonu zubů, ale není to podmínkou, jde jen o pevný doraz a ten může být i bodový. Palec potom šroubováním přitiskneme k zubu frézy, která je stále zaaretována spolu s vřetenem.
Nyní můžeme aretaci odjistit, tak aby mohl nástroj rotovat. Palec si potom nazdvihne následujiící zub, který přijde naostřit.
Následuje samotné broušení čelních břitů, kteréžto je tímto způsobem rychlé a přesné.
Na takto naostřených hřbetech čelních břitů můžeme vybrousit ještě zábřity, které mají menší úhel jak nastavený. Já je ale, na takto velkých frézách nedělám, a ani u nové tam nebyly.
Takže čelní břity jsou naostřené a můžem se vrhnout na přechodové ostří.
USTAVENÍ NÁSTROJE K BROUŠENÍ HŘBETU PŘECHODOVÉHO OSTŘÍ
Broušení přechodového ostří je docela věda. Říká se tomu sražení hranky, ale není to až tak přesné. V případě že potřebujeme z nějakého důvodu delší přechodové ostří musíme to nastavit podle následujícího popisu. Veškerý popis se odvíjí z této univerzální geometrie frézy a jejích základních úhlů.
Přechodové ostří se brousí podle soustavy α1 – α2. To je soustava dvou úhlů hřbetů a to úhlu hřbetu obvodových břitů a úhlu hřbetu čelních břitů.
Na to co z toho potom vznikne je to až moc složité, ale jen zdánlivě.
Takže, v případě, že máme k dispiozici dělící hlavu postup bude následující:
Fréza zůstane v dutině a jako první ustavíme břit pomocí nastavovací měrky středu do osy dělící hlavy
Natočíme dělící hlavu na úhel nastavení přechodového ostří, typicky je to 45°. Zvolíme úhel hřbetu přechodového ostří (typicky stejný jak obvodových a čelních břitů) a podle prolínajících se rovin úhlů hřbetů a úhlu nastavení přechodového ostří (hodnota H ° (eta) z obrázku geometrie frézy) nastavíme hodnoty A° a B°.
Na dělící hlavě je hodnota A° její hlavní úhlový nonius rotace! a Hodnota B° je sklon dělící hlavy s frézou směrem dolů.
Hodnoty A° a B° vypočteme s těchto vzorců:
tg A° = cotg α1 . sin H °
tg B° = cotg α2 . cos H °
Po natočení ostřeného nástroje o hodnotu úhlu A° a sklonění o hodnotu B°. Podepřeme břit opět univerzální zubovou opěrou.
Potom už stačí pootáčet frézou a vybrušovat přechodové ostří. Jeho šířka je dána tabulkami a pohybuje se od 0,5 do 2 mm.
Na závěr bych si dovolil poznamenat pokud to snad z článku vyplynulo, že není pravdou, že všechny frézy stopkové jsou zároveň frézami čelními. Existují běžně frézy stopkové, které mají ostří jen na obvodových břitech.
V tomto názorném případě je zábřit hlavního břitu poněkud širší než by měl být, ale nevadí to ničemu, pokud se fréza ostří časteji. Při dalším broušení se musí nabrousit celý hlavní břit a potom dobrousit zase úzký zábřit.
Teoreticky správná geometrie je taková, že na obvodových břitech, přechodovém břitu a čelním břitu je vytvořen stejně široký zábřit. Pokud postupujeme tímto způsobem, který jsem popsal v tomto článku, tak jeho vytvoření je bezproblémové. V tomto konkrétním případě, jsem přeostřoval frézu na hrubování, a tak jsem zábřity na čelních a přechodových břitech vynechal.
Přečtěte si také :
Broušení jakýchkoli nástrojů, tedy i úhlových fréz v hrotech je velice efektivní a rychlé. ...
V článku Druhy vrtákůjsou podrobně popsány jednotlivé varianty těchto nástrojů. V pokračování si ...
Problematika ostření úhlových fréz je ač se to tak na první pohled nejeví velice zajímavá.Platí ...
Kleštinové upínání je určeno pro vřeteno dělící hlavy (děličky). Jedná se o poměrně důležité pří ...
Důvod,proč je v názvu článku slovo "zvláštní" je v tom,že tato tvarová fréza má šikmé ozubení,kt ...