Definice závitu

Je-li závitová plocha určena vzdáleností profilu od osy otáčení, tvarem profilu a posunutím profilu na jednu otáčku, pak závit je určen velkým a, malým průměrem šroubu nebo matice, základním profilem závitu, který bývá obvykle společný pro šroub a matici, a stoupáním šroubovice.

řez závitem

Mimo uvedené značky se u závitů používá dalšího označení, a to:

a - pro vyjádření vůle mezi vrcholy závitu šroubu a matice,

Ψ - pro označení úhlu stoupání, který se vesměs měří na středním průměru D0,

Vývoj závitových soustav

Vzrůstající spotřeba šroubů při rozvoji strojírenství a dopravy vyvolala potřebu jakéhosi závitového systému, který by umožnil orientaci ve výrobcích dodávaných velmi četnými nově vznikajícími závody a zaručil zejména velkým spotřebitelům alespoň našroubovatelnost jakékoliv matice stejné velikosti na příslušný šroub. Při postupné specializaci závodů bylo výhodnější nakupovat hotové šrouby a matice, jakož i závitořezné nářadí u specializovaných výrobců.

První závitovou soustavu, která byla přijata jako průmyslový standard, vytvořil výrobce nástrojů Whitworth, který stanovil řadu průměrů závitů s příslušným stoupáním a určil též jednotný profil závitu. Na základě jeho práce došlo později k vytvoření dalších závitových soustav. Whitworth použil profilu podle obrázku 1 o vrcholovém úhlu 55°. Tento úhel volil především proto, aby si zajistil dodávku nástrojů na řezání závitů, neboť v té době jedině on znal způsob, jak přesně vytvořit tento úhel. Při volbě zaoblení jádra závitu měl velmi šťastnou ruku, neboť jak bylo pozdějšími pokusy zjištěno, vykazují šrouby s Whitworthovým profilem dobré mechanické vlastnosti. Později byl vytvořen profil podle obrázku 2 s vrcholovou vůlí, který usnadňuje výrobu závitových spojů. Whitworthova závitová soustava se velmi rozšířila, zejména na evropském kontinentě, a to zejména proto, že anglický strojírenský průmysl měl dlouhou dobu monopolní postavení. Whitworthova profilu bylo mimo to použito pro trubkový závit, závit pro armatury atd.

V USA byla zavedena Sellersova závitová soustava, která se od Whitworthovy liší závitovým profilem (obrázek 3) o vrcholovém úhlu 60°‘, který bylo možno snadněji vytvořit než úhel 55°. Proti tomuto profilu je namítáno, že závity méně vzdorují střídavému namáhání než závity s profilem Whitworthovým. Sellersova závitová soustava se stala základem americké normy U. S. Standard.

Další vývoj závitových soustav pro strojírenské výrobky a výrobky jemné mechaniky, optiky a podobných oborů se stále více vzdaloval myšlenky jednotného závitu a vyměnitelnosti dílců zhotovených v různých závodech. Velmi mnoho úsilí bylo vynaloženo na vytváření firemních závitových soustav, které měly jediný účel, a to udržovat závislost spotřebitelů na výrobci a zaručovat stálou dodávku náhradních součástí, a to i takových, které by při důsledném používání jednotného závitu bylo možno nahradit komerčními výrobky nebo levně zhotovit normálními nástroji na řezání závitů.

vývoj závitových soustav

Některé speciální závitové soustavy byly ovšem vytvořeny z důvodů vojenských proto, aby nepříteli bylo ztíženo použít železnice, dopravních prostředků, lodí, munice, zbraní a podobné kořisti.

Po zavedení metrického systému se projevila zejména ve Francii snaha oprostit se od závislosti na Whitworthově palcovém závitu a v roce 1890 byla vytvořena nová závitová soustava s průměry a stoupáním v milimetrech a s profilem o vrcholovém úhlu 60°. Tato soustava SI s profilem podle obrázku 4, zpracovaná v roce 1898 kongresem v Curychu, se stala základem dnešní soustavy metrických závitů.

Pro speciální účely byly vytvořeny další druhy závitů, a to s různými profily, které lépe vyhovují požadavkům funkce závitového spojení nebo výroby dílců se závity než normální metrický nebo Whitworthův závit.

Profily závitů zavedených a normalizovaných v padesátých letech jsou na následujících obrázcích.

normalizované druhy závitů I.

normalizované druhy závitů II.

Normalizované označování závitů

a) Druh závitu se označuje písmenem:

M – metrický závit,

W – Whitworthův závit,

G - trubkový závit,

Tr – lichoběžníkový závit symetrický,

S – lichoběžníkový závit nesymetrický (pilový),

Rd – oblý závit,

E – Edisonův závit,

P – pancéřový závit,

Sk – závit pro ochranná skla svítidel,

b) Rozměr závitu se udává číselnou hodnotou jmenovitého průměru závitu D, nebo jmenovitou světlostí trubky (u závitu trubkového). Značka mm se nepíše, je-li D v palcích, pak se připisuje značka“.

c) Stoupání závitů se neudává pouze u normálního metrického, Whitworthova, trubkového, Edisonova, pancéřového a závitu pro ochranná skla. U ostatních závitů je nutno označit též stoupání.

d) Počet chodů se neudává jen u jednoduchého závitu.

e) Závity bez zvláštního označení jsou vždy pravochodé.

Příklady:

metrický závit M 20 řady A :  M 20

metrický závit M 20 řady C :  M 20 X 1

Whitworthův závit 1″: W 1″

trubkový závit 1″: G 1″

lichoběžníkový závit levý: Tr 16 X 4 levý

oblý závit dvojchodý: Rd 50 X 1/6″ (2 chodý)

f) Uložení závitu: Označení závitu nutno doplnit stupněm přesnosti, druhem uložení nebo délkou zašroubování (dle lícování závitů).