Zvyšování produktivity práce, snižování vlastních nákladů i zlepšo­vání jakosti výrobků vyžaduje vedle splnění jiných předpokladů ve značné míře velké odborné znalosti pracujících. Jen zdatný řemeslník s dobrými odbornými znalostmi může používat, po případě sám vy­tvářet nové pracovní postupy, nástroje nebo přípravky. Během první Gottwaldovy pětiletky vzniklo na našich závodech mnoho nových pracovních method navržených a uskutečněných dělníky. Mnoho dělníků se stalo úderníky, kteří nejen využívali pracovních method stachanovců, ale sami nad prací přemýšleli, nalézali nové účinnější pracovní methody a používali jich nejen sami, ale prostřednictvím sta­chanovských škol učili jim ostatní pracovníky závodu.

V soutěži o nejlepšího pracovníka vyrostli nám noví lidé, kteří ve značné míře začali zpevňovat výkonové normy a tyto nové normy ještě vysoko překračovali. Vyrostli nám úderníci typu Václava Svo­body, Karla Doutnáče, Belšána a řady jiných.

Mistr Belšán z národního podniku TOS Čelákovice dosáhl velkých úspěchů ve své dílně tím, že zavedl a uplatnil stachanovské zkušenosti sovětského inženýra Kovaljeva. Iniciativa mistra Belšána má zvláštní význam proto, že dovedl metodu ing. Kovaljeva, která vznikla v Sovět­ském svazu v textilním průmyslu a u nás je v tomto průmyslovém odvětví zaváděna, aplikovat na kovodělný průmysl a uplatnit ji v zá­vodě, jehož provoz měl charakter maloseriové, někdy i kusové výroby.

Václav Svoboda se neustále snažil uplatňovat zkušenosti sovětských pracujících na svém pracovišti. Zlepšoval svou práci a přitom dokázal sloučit čtyři operace do dvou, používáním záporného úhlu čela u soustružnického nože zvýšil řeznou rychlost při soustružení z 22 m na 629 m za minutu, změnou technologického postupu a odstraněním některých úkonů začal pracovat na čtyřech strojích. Dosavadní normu začal trvale plnit na 1200 % a zpevněnou normu překračoval o 350 %. Skvělá bilance práce úderníka Svobody, která záležela v tom, že splnil celou pětiletku za 1 rok, byla výsledkem jeho vysokého politického uvědomění, jeho pracovního nadšení a houževnatého úsilí o rychlejší splnění stanovených úkolů.

Po příkladu s. Svobody začaly další desítky a stovky úderníků a zlepšovatelů přemýšlet o své práci a stále více uplatňovat sovětské zkuše­nosti.

Úderníci svou prací úplně vyvrátili předsudek kapitalistické vý­roby, že výrobu a produktivitu práce v dnešní době lze zvyšovat jen zaváděním nových strojů a zařízení. Úderníci dokázali, že i bez náklad­ných investic lze velmi podstatně zvyšovat produktivitu práce, doká­zali, že na dosavadním strojním zařízení lze přemýšlením a realisováním zlepšovacích námětů vyrábět více, než vyráběli kapitalisté. Úder­níci byli lidé, kteří definitivně zúčtovali s kapitalistickými pracovními methodami, kteří ve své denní práci začali důsledně uskutečňovat heslo o ovládnutí techniky. Politickým projevem tohoto úsilí byly údernické směny, které odpracovávaly na počest událostí a výročí důležitých pro dělnickou třídu.

První údernickou směnu odpracoval vrtač Jan Brzo­bohatý ze závodu Zbrojovka Brno, závod Jana Švermy, na počest 60. narozenin ministra Gustava Klimenta. Byl rozhodnut překročit hranici 500 % denního výkonu. Na základě studie vlastní práce v ob­dobí příprav na údernickou směnu uskutečnil řadu zlepšení v organisaci práce a pracoviště, v technologických postupech, přípravě práce a pod. Při jedné operaci na určité součásti musel podle starého techno­logického postupu provést 49 pracovních úkonů. Po zlepšení vykonával touž operaci v 16 pracovních úkonech. Při údernické směně dosáhl výkonu 512,5 %.

Úderník Ladislav Krejčí z národního podniku I. brněnská strojírna, závod Klementa Gottwalda, odpracoval jako druhý v republice údernickou směnu. Novým pracovním postupem, novou organisací práce obrobil za 8 hodin 52 součástí místo původně předepsaných 7,35 a dosáhl tím výkonu 706,5 %, aniž překročil přede­psanou toleranci a jakost obrobení.

Úderník Karel Kyzlink z národního podniku Zbrojovka Brno, závod Jana Švermy, se zabýval broušením součástí malých průměrů. U nás v Československu jsme je neuměli obrábět a museli jsme je dovážet ze Švýcarska. Brusič Karel Kyzlink navrhl speciální podpěru (lunetu), jejíž pomocí se mu podařilo obrousit kontrolní měřicí drátek průměru 0,035 mm v toleranci až 3 tisícin milimetrů s ovalitou v desetitisícinách milimetrů. Jeho vynikající schopnosti potvrdila údernická směna, kterou odpracoval na počest přejmenování závodu a při níž dosáhl při broušení součástí malých průměrů 1320 %.

Velký význam v rozvoji socialistického soutěžení měly mládež­nické brigády. Svazáci z Libčic a Myjavy ukázali svým příkladem všem pracujícím cestu, jak vytvářet novou pracovní morálku, pro­dchnutou již prvky socialistického vlastenectví. Více než 2000 mládež­nických úderek v r. 1949 v kovoprůmyslu je toho důkazem.

Jednou z důležitých forem socialistického soutěžení byly úderné brigády, které byly organisovány po vzoru komplexních brigád, uplatňovaných v Sovětském svazu od r. 1948. V rámci této methody socialistického soutěžení utvářela se nová forma úzké spolupráce tech­niků s dělníky, uplatňoval se svazek mezi theorií a praxí. V údernických brigádách se sdružovali úderníci, novátoři, mistři, technici, inže­nýři a mnohdy i vědečtí pracovníci a spojenými silami usilovali přede­vším o to, jak odstranit úzké výrobní průřezy.

V národním podniku Tesla v Karlině splnilo jedno oddělení úkoly stanovené na měsíc jen na 68,8 %. Průzkumem se zjistilo, že příčinou nízkého plnění byly jednak některé výrobní obtíže a překážky, jednak technické nedostatky v konstrukci výrobků. Úderné brigádě složené ze seřizovače, mistra, vedoucího technické kontroly a vedoucího nářa­ďovny se v krátkém čase podařilo celou otázku vyřešit, zavést nové pracovní methody výroby a zajistit tak, že již druhého měsíce byl plán v tomto oddělení splněn na 100 %.

Úderná brigáda v První brněnské strojírně si vytkla za úkol zvýšit řeznou rychlost zavedením nových pracovních method při vrtání, sou­stružení a čelním frézování o 50 % nad dosavadní závodní průměr.

Osm úderných brigád v Královopolské strojírně zrychlilo průběh výroby na některých pracovištích až o 50 %.

Úderné brigády se zapsaly zlatým písmem do historie budování socialismu v naší vlasti.

Nejdůležitějším rysem stachanovských method práce je zvyšování technických vědomostí v kursech závodní školy a v stachanovských školách. V stachanovských školách sami stachanovci vykládají dělní­kům, jak organisují svou práci, jak dosahují vysoké produktivity. Jsou to školy, v nichž předávají nejlepší pracovníci své vlastní zkuše­nosti nebo v nichž si pracovníci vzájemně své zkušenosti vyměňují. Stachanovskými školami prošlo již tisíce pracujících, z nichž mnozí získané novátorské methody ve své práci uplatňují. Stali se z nich úder­níci, kteří své zkušenosti předávají dále, a tím vytvářejí podmínky, aby všichni pracující ovládli a využili výrobního zařízení.

Z uvedených příkladů vidíme, jak velké jsou možnosti při zvyšování produktivity práce, při zlepšování jakosti výroby a snižování vlastních nákladů ve všech výrobních oborech.

Abychom se molili aktivně zúčastnit zhospodárnění výroby, musíme po vzoru našich a sovětských úderníků zvyšovat a prohlubovat svoje technické a ekonomické znalosti.