Dvouosý stavitelný koník byl přípravek, který jsem vyrobil prakticky ihned po GO Schaublina,  jednak jsem potřeboval přesný koník s dutinou Mk3 a taky jsem byl docela lenoch dodělat původní originální koník. Z výsledku práce jsem, ač to u mne nebývá zvykem, unešen. Je to taky díky skutečnosti, že jsem se snažil být více než jindy pečlivý. Tento typ je  takový mezičlánek, mezi originálním koníkem. Zjednodušeně řečeno, než jsem dodělal originál, zakoukal jsem se do tohoto.

V první fázi jsem shlédnul veškeré fotografie v googlu a především jsem se snažil nalézt alespoň jeden oficiální, pevně daný rozměr podle něhož bych byl schopen vytvořit výrobní výkresy. To se mě nakonec podařilo, a tímto rozměrem byla celková délka koníku. Po této informaci jsem se pustil do kreslení. Tohle jsem bral víceméně jako výzvu v dalším vzdělávání. Koník byl oměřen a rozkreslen do jednotlivých výkresů dle vytvořeného modelu v 3D. Oproti originálu, jehož roviny se pohybují po výrobně, dle mého názoru, nesmyslně složitých „zubech“ jsem tyto nahradil systémem pero-drážka. Na funkci to nic nemění a co do zhotovení se mi to zdálo mnohem jednodušší.

Takže tohle je on, barva je použitá stejně jak u celého soustruhu, a tou je pale green- RAL 6021.

 

 

Samotnou práci jsem začal nařezáním, ohrubováním a broušením tří kusů bloků z šedé litiny. Tyto bloky jsem následně obrousil na brusce na plocho a zgeometrizoval (vyúhloval) jednotlivé plochy na sebe do kolmosti. Tato zaúhlování je poměrně důležitá věc zvláště v dalších operacích, kdy nebude možné rovnat a ustavovat do správných poloh strany, které se mají obrábět a tady potom nastupuje rovnoběžná protiplocha, případně navazující plocha kolmá.

 

 

 

 

 

Při plánování jednotlivých operací je třeba si uvědomit a rozmyslet posloupnost obrábění jednotlivých ploch a povrchů v případě, že na obrobku se nachází úhlová plocha. Zvolil jsem sklon 8°, v tomto úhlu jsem pochopitelně obráběl sklon spodní desky, vrchní tělo koníka a čelní plochy mezidesky. Na následujícím obrázku je vidět ukázkové ustavení mezidesky při broušení čela na výše zmiňovaný úhel.

Spodní díl a mezideska

 

 

 

Ještě v blocích jsem provedl vyvrtání otvorů pro excentrické šrouby stahovacích čepů mezidesky, pro vrchní tělo koníka a pro upínací šroub spodní desky na lože soustruhu. Otvory jsou vrtány do plochy pro imaginární, zatím neexistující šikmou plochu spodního dílu.

 

 

Stejně tak ještě před samotnou výrobou úhlových ploch jsem nachystal drážky pro pera v mezidesce šikmých ploch.

 

 

 

 

 

Po těchto výrobních operacích bylo odhoblováno nedůležité zadní osazení spodního dílu, dále jsem musel vytvořit na spodním díle tvar pro samotné lože soustruhu. Plochy jsem předhruboval s přídavkem na broušení styčných ploch s ložem soustruhu.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Po této operaci jsem mohl přistoupit k předhrubování úhlových ploch pro lože soustruhu. V tomto případě tohle zajistila hravě obrážečka, přídavek volil jsem raději větší, s vědomím, že budu moci obrobek díky přesně zaúhlovaným plochám několikrát při broušení vyjímat a přikládat na lože, nebyl jsem tedy nucen mít nachystaný kalibr tvaru lože.

 

 

 

 

 

Z výše uvedené fotografie jsou patrny přídavky šikmin, které jsem následně musel brousit na přesný úhel jako má lože soustruhu. Broušení jsem prováděl v přesném sinusovém svěráku vykloněném o nominální hodnotu úhlu a ustaveném rovnoběžně s rovinou stolu brusky, broušení bylo prováděno bokem plochého kotouče s přísuvem za zrcadlového otáčení součásti takovým způsobem, kterým se dosáhne centrického uložení na loži. Opět se zde ukazuje výhoda zaúhlovaných, broušených polotovarů.

 

 

 

 

 

Abych docílil prozatímního přesného slícování protiploch spodního dílu koníka a lože použil jsem lože jako etalon pro tušírovací barvu.

 

 

 

 

 

Přiměřoval jsem to zhruba desetkrát a ubíral po dvou stovkách až do situace, kdy se mě opsali všechny čtyři plochy. Tohle je pro strojní opracování dostatečné a následovalo nalícování na lože zaškrabáním.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Fotografie jsou jen z mezipochodů, přikládal jsem to cca 8x až do závěrečného výsledku kdy všechny plochy byly ve styku s ložem. Následovalo vyhrubování bočního odlehčení a vybrání pro dráhu malého suportu a předhrubování šikmé plochy pro mezidesku v úhlu  8° opět na obrážečce, kterou byl mimochodem jen tak pro zajímavost vyroben prakticky celý koník, pochopitelně bez otvorů.

Tolik ke spodnímu dílu a mezidesce, v další části popíšu dodělání spodního dílu a výrobu vrchního dílu koníka.

pokračování………Schaublin 102VM- přesný dvouosý stavitelný koník-část 2.

pokračování………Schaublin 102VM- přesný dvouosý stavitelný koník-část 3.

---