Tento článek by se měl správně jmenovat „broušení odvalovacích fréz kopírováním“, protože se tento postup kopírování hodně podobá. O co přesně jde vysvětlím dále…..

Odvalovací frézy jsou nástroje zcela specifické a díky své konstrukci také poměrně složité na výrobu a na ostření. Princip odvalování jsem vysvětloval v tomto podrobném článku, kde je poměrně hezky vidět jak odvalovací fréza vypadá, přesto sem vložím detailní fotografie odvalovacích fréz abych na jedné z nich ukázal velmi zjednodušeně průběh ostří.

Je jedno jaké je fréza velikosti či délky, průběh šroubovice čel břitů (neplést s šroubovicí samotných zubů) je shodný jak u velkých tak u těch nejmenších a stoupání této šroubovice zavisí přímo na průměru frézy a velikosti modulu.

Protože břity těchto nástrojů pracují jako nekonečný odvalující se (odbíhající) hřeben základního profilu musí být tyto provedeny ve šroubovici kdy její stoupání se rovná rozteči dvou zubů v základní rovině. aby nástroj pracoval správně, musí mít všechny základní atributy břitu, jakými jsou čelo, břit a hřbet.

Hřbety těchto nástrojů jsou podsoustruženy a čela jsou provedeny s nulovým úhlem sklonu vůči středu nástroje. Aby nástroj vytvářel správný tvar evolventy, je třeba aby tyto čela byly kolmé na šroubovici zubů a ne na osu nástroje, zjednodušeně nějak takto

Úhel stoupání těchto čel je logicky potom stejný jako úhel nastavení nástroje na stroji a tento bývá většinou vyznačen na čelních plochách spolu s normou, hloubkou řezu atd.

---

OSTŘENÍ

Trochu zjednodušeně vysvětleno, ale pro naše účely ostření jsou tyto informace dostatečné. Jak tedy na to?

Použití podpěry způsobem jakým ostříme hřbety fréz je vyloučeno. Teoreticky by to šlo přes opačnou stranu čel, ale u některých fréz je tato zadní strana hrubá, případně neobrobená. Existuje proto přístroj na broušení odvalovacích fréz, který jednoduchým způsobem převádí rotační pohyb v závislosti na pohybu podélném (vytváří šroubovici). Spodní foto je z prospektu k bruskám BN 102 B a C. Jak to celé funguje je myslím si jasné z fotky, pokud ne, mrkněte do předchozího odkazu. Přístroj  je určen výhradně pro výše zmíněné typy, které mají upínací T drážku na těle suportu. Moje BN 102 A toto nemá, a proto jsem upnutí sinusové konzoly vyřešil po svém, broušení těchto fréz provádím buď přímo v přípravku nebo svým specifickým způsobem, níže popsaným.

Ještě bych chtěl upozornit na skutečnost, že je velmi výhodné tento typ fréz ostřit vypouklou stranou brusného kotouče. Jde to samozřejmě i čelní rovnou stranou (dokonce je to i jednodušší na ustavení kotouče) ovšem vypouklou stranou kotouče je to tak nějak víc košer.

Protože se zabývám převážně výrobou ozubení, disponuji poměrně širokou škálou odvalovacích fréz k výrobě ozubených kola a to od modulu 0,3 až po modul 2,5. Větší moduly nědělám. Je jasné, že bez ostření těchto nástrojů to nejde, jak ale na to aby to balo správně a stejně jak s výše uvedeným přístrojem.

Frézy mám vždy po dvou identických kusech, a proto při broušení právě otupené frézy využiju šroubovici již naostřeného nástroje. Frézy sesadím na frézařský trn (16,22,27 mm větší nepotřebuji), samozřejmě přesný a neohnutý aby neházel a utáhnu. Pokud bych neměl vhodný trn, tak si ho vyrobím v hrotech osoustružím dva konce kulatiny opatřené důlky na daný průměr a tyto s přídavkem obrousím na kulato, střed může zůstat neobrobený, nic na tom není.

K broušení používám klasické koníky, které jsou nedílnou součástí každé nástrojové brusky. Koníky jsou upnuté na vrchní natáčecí stůl a jejich hroty (osa) seřízená rovnoběžně s horizontálním posuvem stolu. Do vřetene brusky nasadíme brusný talířkový kotouč a orovnáme ho diamantem směrem ke středu za pomoci vyosení celého brusného vřetene. Orovnávám pokaždé když kotouč s přírubou nově nasazuji na trn, pokud je kotouč na trnu tak ne. Jaký vybrat kotouč jsem popsal v tomto článku.

 Známým způsobem ustavím přední plochu brusného kotouče do osy koníků a se suportem už nebudu pohybovat.

Brusný vřeteník je pochopitelně v tomto případě kolmo na tuto osu, aby ustavení mělo smysl. Vřeteno se zaaretuje a už se s ním víc nepohybuje mimo výškového posuvu.

 Dále upneme trn s frézami a výškově ustavíme kotouč do řezu v závislosti na výšce zubů.

Na detailní fotografii je vidět otupení břitů odvalovací frézy na čtyřech závitech. Čela břitů jsou obarvena tlustým lihovým fixem z důvodů kontroly záběru kotouče.

Aby broušení bylo úplně správně měl by brusný kotouč brousit ne přední stranou talířku, ale stranou zadní (kuželovou) u takto malých modulů a malých úhlů šroubovice to ale nevadí. Odvalovací fréza funguje naprosto stejně jak stopkový závitník se zuby ve šroubovici, který se používá na řezání neprůchozích děr u kterého by takovéto postavení brusného kotouče vůči jeho čelům negungovalo.

Tím, že opřeme čela ostřeného nástroje o plochu brusného kotouče, který je již předem ustaven do osy koníků jsme docílili nastavení nulového úhlu čela, který je u těchto nástrojů standartem.

 Brusný kotouč je důležité ustavit vůči broušenému nástroji tak, aby začátek nástroje byl přesně, nebo přibližně přesně v ose brusného kotouče. Teprve po tomto ustavení můžeme přistoupit, k instalaci zubové podpěry.

 Univerzální zubovou opěru nainstalujeme v tomto případě stejně jako brusný kotouč na začátek, ovšem druhé kopírovací frézy, díky variabilně natáčecímu držáku je to hračka . Proč právě univerzální podpěra? Důvod je ten, že přidávání do řezu se děje právě touto zubovou opěrou. Přes tuto zubovou opěru odtlačíme kopírovací frézu a tím pádem i broušenou od kotouče a ubíráním opět přidáváme do brusu. Pevná opěra je nám v tomto případě na nic.

Takže takto brousí odvalovací frézy Tumlík, pokud bych měl nepárovou frézu a chtěl bych použít tento stejný způsob, musel bych si vyrobit polotovar o jakémkoli průměru, ale vždy se stejným stoupáním šroubovice jako u daného nástroje a to vyfrézováním drážek ve šroubovici pomocí dělícího přístroje na frézce například nějakou úhlovou frézou, aby drážka dobře vedla podpěru. Počet těchto drážek by potom musel být identický s ostřenou frézou. Je to sice poněkud zdlouhavé řešení, ale nic jiného v tomto případě stejně nezbývá.

Odvalovací frézy se pochopitelně dají brousit taky přímo, vykloněné o daný úhel šroubovice čel, ale není to správně, protože čela potom probíhají v přímce a ne ve šroubovici. U menších modulů a průměrů, kde jsou úhly nastavení do 1° (běžně 30′) toto není ani postřehnutelné, některé mám takto nabroušené i já. Toto řešení je omezené délkou broušeného nástroje. 

Pro zajímavost mám doma nové odvalovací frézy zahraniční provenience ještě z dob totality, které jsou ostřené ne ve šroubovici, ale přímky čel jsou rovnoběžné s osou nástroje. Jestli tímto soudruzi řešili složitost následného přeostření nevím, ale každopádně v řezu se chovají slušně ale běh je klidný až po najetí do plného záběru, na začátku fréza jakoby „kope“. 

Budu rád, když článek rozšíří obzory zkušených ale také potencionálních nástrojařů či samouků. 

---