Březen 24th, 2011
Drsnost povrchu je důležitým činitelem zejména pro dynamicky namáhané součásti, které se začínají porušovat zpravidla od povrchu. Větší drsnost tedy nepříznivě působí na únavovou pevnost součástí, a popřípadě i na jejich odolnost proti otěru.
Obrobená plocha není v žádném případě ideálně hladká. Vykazuje vždy určitý stupeň drsnosti, který je určen mikronerovnostmi vzniklými při obrábění.
Drsnost obrobené plochy je způsobena stopami, které na ní zanechá břit nástroje. Druh a stupeň drsnosti závisí na způsobu obrábění, na fyzikálních a mechanických vlastnostech obráběného materiálu, na jakosti, tvaru a geometrii břitu, na řezných podmínkách, zejména na velikosti posuvu a na řezné rychlosti. Drsnost povrchu dosahovaná při obrábění může být dále ovlivňována tuhostí soustavy stroj - nástroj – obrobek, způsobem upínáni obrobku, řeznou kapalinou, třením třísky a nástroje o obrobený povrch, opotřebením nástroje apod.
Drsnost povrchu obrobené plochy je zpravidla různá v příčném a v podélném směru. Příčný směr je kolmý ke směru řezného pohybu, podélný je s řezným pohybem rovnoběžný.
U některých způsobů obrábění je drsnost povrchu obrobené plochy větší v příčném směru (soustružení, hoblování, vrtání, vyvrtávání), u jiných způsobů obrábění je větší ve směru podélném (frézování). U dokončovacích operací je drsnost v obou směrech téměř stejná (obroušení, honování, lapování). Stupeň drsnosti určujeme zásadně ve směru největší drsnosti.
K hodnocení nebo výpočtu drsnosti povrchu slouží šílené vzorce, které tady nebudu vypisovat a posuzuje se a měří různými způsoby. Důležitá je hodnota Ra, která se předepisuje na výkresech v případě výroby a je to střední aritmetická úchylka tedy střední hodnota vzdáleností bodů zjištěného profilu od jeho střední čáry (středí hodnota nejvyšších a nejnižších bodů).
střední aritmetická úchylka
Pro praktické použití slouží porovnávací měrky pro různé způsoby obrábění, broušení, frézování, soustružení, hoblování atd.
K předepisování drsnosti obrobené plochy na výkresech obrobků se používají číselné hodnoty Ra podle řady uvedené v následující tabulce a je to číslo udávající drsnost v mikrometrech [μm]. Předepsané číslo udává nejvýše dovolenou drsnost povrchu příslušné plochy.
| Středníaritmetická úchylka Ra [µm] | Výškanerovností Rz[µm] | Středníaritmetická úchylka Ra [µm] | Výškanerovností Rz[µm] | ||||
| základnířada | praktickářada | základnířada | praktickářada | základnířada | praktická řada | základnířada | praktickářada |
| 0,008 | 0,032 | 1,00 | 4,0 | ||||
| 0,010 | 0,040 | 1,25 | 5,0 | ||||
| 0,012 | 0,012 | 0,050 | 0,050 | 1,60 | 1,6 | 6,3 | 6,3 |
| 0,016 | 0,063 | 2,0 | 8,0 | ||||
| 0,020 | 0,080 | 2,5 | 10,0 | ||||
| 0,025 | 0,025 | 0,100 | 0,1 | 3,2 | 3,2 | 12,5 | 12,5 |
| 0,032 | 0,125 | 4,0 | 16 | ||||
| 0,040 | 0,160 | 5,0 | 20 | ||||
| 0,050 | 0,05 | 0,20 | 0,20 | 6,3 | 6,3 | 25 | 25 |
| 0,063 | 0,25 | 8,0 | 32 | ||||
| 0,080 | 0,32 | 10,0 | 40 | ||||
| 0,100 | 0,1 | 0,40 | 0,4 | 12,5 | 12,5 | 50 | 60 |
| 0,125 | 0,50 | 16 | 63 | ||||
| 0,160 | 0,63 | 20 | 80 | ||||
| 0,20 | 0,2 | 0,80 | 0,8 | 25 | 25 | 100 | 100 |
| 0,25 | 1,00 | 32 | 125 | ||||
| 0,32 | 1,25 | 40 | 160 | ||||
| 0,40 | 0,4 | 1,60 | 1,6 | 50 | 50 | 200 | 200 |
| 0,50 | 2,0 | 63 | 250 | ||||
| 0,63 | 2,5 | 80 | 320 | ||||
| 0,80 | 0,8 | 3,2 | 3,2 | 100 | 100 | 400 | 400 |
Je-li třeba, aby drsnost povrchu byla dodržena v určitých mezích, předepíší se obě mezní hodnoty drsnosti. U ploch, u nichž není uveden žádný předpis drsnosti, se nekladou na drsnost povrchu žádné zvláštní požadavky.
Stupeň drsnosti se volí podle funkce obrobené plochy a v závislosti na tvarové a rozměrové toleranci. Stupeň drsnosti tedy závisí na tom, zda jde o plochy dosedající na sebe ve spojení pevném, posuvném, otáčivém, nebo jsou-li to plochy se zvláštními požadavky (např. na těsnost), nebo plochy volné.
V další tabulce je vztah mezi drsností povrchu Ra [µm] a stupněm lícování.
| Rozsah rozměrů (mm) | Stupeň přesnosti | |||||||
| IT5 | IT6 | IT7 | IT8 | IT9 | IT 10 | IT 11 | IT 12 | |
| Drsnost Ra [µm] | ||||||||
| 1- 3 | 0,2 | 0,4 | 0,4 | 0,8 | 1,6 | 3,2 | 3,2 | 6,3 |
| 3- 6 | 0,2 | 0,4 | 0,8 | 0,8 | 1,6 | 3,2 | 6,3 | 6,3 |
| 6- 10 | 0,4 | 0,4 | 0,8 | 1,6 | 1,6 | 3,2 | 6,3 | 12,5 |
| 10- 18 | 0,4 | 0,8 | 0,8 | 1,6 | 3,2 | .3,2 | 6,3 | 12,5 |
| 18- 30 | 0,4 | 0,8 | 1,6 | 1,6 | 3,2 | 6,3 | 6,3 | 12,5 |
| 30- 50 | 0,8 | 0,8 | 1,6 | 3,2 | 3,2 | 6,3 | 12,5 | 12,5 |
| 50- 80 | 0,8 | 1,6 | 1,6 | 3,2 | 3,2 | 6,3 | 12,5 | 12,5 |
| 80-120 | 0,8 | 1,6 | 1,6 | 3,2 | 6,3 | 6,3 | 12,5 | 25 |
| 120-180 | 1,6 | 1,6 | 3,2 | 3,2 | 6,3 | 12,5 | 12,5 | 25 |
| 180-250 | 1,6 | 1,6 | 3,2 | 3,2 | 6,3 | 12,5 | 12,5 | 25 |
Drsnost povrchu dosahovaná při běžném obrábění je informativně nejužitečnější.
| Obrábění | Drsnost povrchu Ra [µm] | |
| Druh | Způsob | |
| Soustružení | jemné | 1,6 (0,8) |
| velmi jemné | 0,4 (0,2) | |
| Frézování | čelní jemné | 3,2 (1,6) |
| čelní velmi jemné | 1.6 | |
| válcovou frézou — jemné | 3,2 (1,6) | |
| Vrtání děr | šroubovitým vrtákem | 12,5 (6,3) |
| výhrubníkem | 6,3 (3,2) | |
| zahlubováni a zarovnávání | 6,3 (3,2) | |
| vystružování | 1,6 (0,8) | |
| Vyvrtávání | jemné | 1,6 (0,8) |
| velmi jemné | 0,4 (0,2) | |
| Hoblování | jemné | 3,2 (1,6) |
| velmi jemné | 1,6 (0,8) | |
| Protahování | jemné | 0,8 |
| Broušení | mezi hroty obvodové jemné | 0,4 (0,2) |
| zvlášť jemné speciálními kotouči | 0,025 | |
| bezhroté | 0,4 (0,2) | |
| vnitřní jemné | 0,4 (0,2) | |
| zvlášť jemné | 0,025 | |
| na plocho obvodové | 0,4 (0,2) | |
| čelní – křížový výbrus | 0,4 (0,2) | |
| Lapování | jemné | 0,1 |
| velmi jemné | 0,05 až 0,005 | |
| Honování a superfinišování | jemné | 0,1 |
| velmi jemné | 0,025 | |
| Stupně drsnosti uvedené v závorkách lze dosáhnout jen za zvlášť příznivých podmínek obrábění | ||
V další tabulce jsou optimální drsnosti povrchů se zřetelem na stupeň lícování.
| Způsob obrábění | Stupeň přesnosti IT | ||||||||
| 4 | 5 | 6 | 7 | S | 9 | 10 | 11 | 12 | |
| Lapování | 0,05 | 0,1 | |||||||
| Honování | 0,05 | 0,1 | |||||||
| Broušení bezhroté a mezi hroty | (0,2) | 0,4 | 0,4 | 0,4 | 0,8 | ||||
| Broušení děr | (0,4) | 0,4 | 0,4 | ||||||
| Broušeni na plocho obvodové | (0,2) | 0,4 | 0,4 | 0,8 | |||||
| Broušení na plocho čelní, křížový výbrus | (0,2) | 0,4 | 0,4 | 0,8 | |||||
| Vyvrtá vání diamantovým nástrojem | (0,2) | 0,4 | 0,4 | ||||||
| Vyvrtávání | (0,8) | 1,6 | 1,6 | 3,2 | |||||
| Protahování | (0,4) | 0,8 | 0,8 | 1,6 | |||||
| Vystružování | (0,8) | 0,8 | 1,6 | 3,2 | |||||
| Soustružení | (0,8) | (1,6) | 1,6 | 3,2 | 3,2 | 6,3 | |||
| Frézování čelní a válcovou frézou | (1,6) | (3,2) | 3,2 | 3,2 | 6,3 | ||||
| Frézování drážek | (1.6) | 3,2 | 6,3 | 12,5 | |||||
| Hoblování | 3,2 | 3,2 | 6,3 | 6,3 | 12,5 | ||||
| Předvrtávání a převrtávání | (6,3) | 12,5 | |||||||
| Vrtání v přípravku | (6,3) | 12,5 | 12,5 | ||||||
| V závorkách uvedených stupňů drsnosti pro příslušné stupně přesnosti lze dosáhnout jen za zvláštních podmínek | |||||||||
Přečtěte si také :
Skladba výměnných kol pro řezání závitů na soustruzích Schaublin SV 65 a Schaublin SV 70. Závito ...
Informativní hodnoty řezné rychlosti v [m/min] a posuvu s [mm/ot] při soustružení Obráb ...
Pro vrtání se volí řezné podmínky podle druhu obráběného materiálu, způsobu vrtání (volné nebo p ...
V tomto článku se nachází převodní tabulka slinutých karbidů. V levém sloupci je značení dle ISO ...
Výhrubníky mají tři nebo nejčastěji čtyři břity naostřené na začátku šroubovitých zubů nástroje. ...
Článek z kategorie TEORIE OBRÁBĚNÍ
