KOVOVÝROBA
  • TECHNOLOGICKÉ MOŽNOSTI
  • STROJNÍ VYBAVENÍ
  • PROJEKTY
  • PRODEJ
  • 3D TVORBA
TECHNOLOGIE
  • MATERIÁLY
  • ŘEZNÉ PODMÍNKY NÁSTROJŮ
  • VÝROBNÍ PROCESY
JAK TO UPNOUT ?
  • JAK UPNOUT NÁSTROJ
  • JAK UPNOUT OBROBEK
JAK TO VYROBIT ?
  • TABULKY
  • TEORIE OBRÁBĚNÍ
  • TIPY Z PRAXE
JAK TO NABROUSIT ?
  • BROUŠENÍ NÁSTROJŮ
  • GEOMETRIE NÁSTROJŮ
  • OPTIMÁLNÍ NASTAVENÍ
  • OSTŘENÍ V PRAXI
ZAJÍMAVOSTI
  • Stroje v ČSR
  • Z historie
UKÁZKY VÝROBY
P1050135 p1110164 P1030572 p1050853
www.tumliKOVO.cz-česky www.tumliKOVO.cz-english www.tumliKOVO.cz-deutsch www.tumliKOVO.cz-по-русски www.tumliKOVO.cz-en français www.tumliKOVO.cz-in italiano www.tumliKOVO.cz-en español www.tumliKOVO.cz-português www.tumliKOVO.cz-po polsku www.tumliKOVO.cz-japan
TOPlist

Na tento článek jsem se velice těšil a to hlavně z toho důvodu, že jsem kdysi tuto problematiku řešil s jedním kolegou, s kterým jsem se přel, že naostřit tento typ frézy pomocí děličky a dělícího kotouče na jejich hřbetních plochách čelem kotoučem nelze aniž by se zachovala geometrie nástroje(jeho nominální úhel)při minimálním nastavení brusky a kotouče. Zkrátka a dobře takhle to prostě nefunguje!  Ač by se mohlo zdát z nadpisu článku, že jde o banální a jednoduchou záležitost, není tomu tak. Toto je krásný příklad přesně definovaných postupů a zaslouží si tak samostatný článek

K pochopení celé problematiky je v úvodu třeba připomenout, že celý postup platí obecně u všech podobných typů úhlových fréz z názvu článku ať již jde o frézy jedostranné nebo oboustraně úhlové. Mezi tyto nástroje můžeme zařadit například i vícebřitou zahlubovací frézu na odjehlování nebo zahlubování otvorů šroubů se zápustnou hlavou. Na obrázku jsou tyto frézy vyfoceny a vyznačeny hřbetní plochy jejich břitů.

úhlové frézy zleva: jednostranná, oboustranná, záhlubník

 Nikde v žádné literatuře není jejich ostření popsáno, aspoň já jsem se s tím nikde nesetkal kromě obecného tvrzení, že se tyto frézy dají ostřit buď na čelech nebo hřbetech svých břitů.

Nejprve se musíme rozhodnout jak úhlovou frézu upneme. V případě stopkové se středícími důlky i nástrčné frézy máme na výběr ze dvou variant, buďto upnutí do dělící hlavy a nebo do koníků tzv. mezi hroty. 

O ostření nástrčné úhlové frézy mezi hroty(v konících) bude pojednávat samostatný článek.

V tomto článku se budu věnovat upnutí v dělící hlavě a vysvětlím zásady nastavení stroje(brusky),nástroje(kotouče) a obrobku(úhlové frézy). Pro úplnost uvádím, že nadpis článku by správně měl být „Podbrušování“, jelikož se budeme bavit o podbrušování hřbetů.

NÁSTRČNÁ ÚHLOVÁ FRÉZA V DĚLÍCÍ HLAVĚ

 

 Postavení: Vrchní otočný stůl brusky je rovnoběžně s posuvem válečkového stolu, taktéž horizontální rovina osy děličky je s tímto posuvem rovnoběžná. Dělící hlava a  její osa ve vertikální rovině, je natočená o  nominální úhel ostřeného nástroje, kterým je v tomto případě úhlová jednostranná fréza s přímými břity, s úhlem čela břitů alfa 0 a úhlem hřbetu dle druhu frézovaného materiálu 6°, případně náš, ten který změříme. V dělící hlavě kotouč s počtem dílů odpovídajícím počtu břitů broušeného nástroje, nebo pokud není k dispozici  kotouč s daným počtem dílů tak univerzální zubová podpěra.Podpěra je nasazena na T drážce dělící hlavy a vůči ostřeným zubům se NEPOHYBUJE! Slouží pouze jako „zarážka“ zubu kdy nahrazuje dělící kotouč.

úhlová fréza nachystaná na ostření obvodem kotouče

Já osobně dávám přednost zubové podpěře tak jak je vyobrazena na obrázku, protože je praktičtější na použití. Nezajímá mně potom kolik má fréza zubů a jestli mám na daný počet zrovna dělící kotouč.

Úhlovou frézu máme nasazenu na letmém frézovacím trnu napevno naraženém v kuželové dutině dělící hlavy a na výběr dvě funkční plochy brusných kotoučů. 1.Obvod brusného kotouče a nebo 2.Čelo brusného kotouče.

V obou případech, tedy jak fréza v dělící hlavě, tak fréza na trnu je vždy výhodnější a jedodušší ostření hřbetních ploch úhlových fréz OBVODEM KOTOUČE.

 

BROUŠENÍ OBVODEM KOTOUČE, ÚHLOVÁ FRÉZA NASAZENÁ V DĚLÍCÍ HLAVĚ:

 

Pomocí kalibračního trnu a úhloměru či sinusového pravítka natočíme kozlík s dělící hlavou do hodnoty úhlu broušené úhlové frézy v tomto případě 45°. V tomto případě bych postupoval se zvláštní přesností, jelikož se jedná o přesný úhlel, který budeme vybrušovat, nestačí tedy jen natočení kozlíku s noniem.

nastavení úhlu ostřeného nástroje

Jako první nastavíme v pozici zajištěného zaúhlovaného kozlíku nastavovací měrkou čelo břitu frézy do osy dělící hlavy a vřeteno v této pozici zajistíme, břit tak zůstává zajištěný v ose dělící hlavy vodorovně s posuvem stolu.

nastavení břitu do osy vodorovně s posuvem

 

Protože  budeme brousit obvodem kotouče(zvolil jsem levou stranu z důvodu ostření PROTI OSTŘÍ) tak nastavovací měrkou otočenou o 180°, kterou položíme na vrchní broušenou stranu brusného vřeteníku(takto se vyhledává střed a osa brusného kotouče), vyhledáme střed osy dělící hlavy potažmo čelní plochu břitu která se protíná s osou děličky. Horizontální osa brusného kotouče a osa dělící hlavy společně se zajištěným břitem jsou tímpádem v jedné rovině.

středící měrka nasazená na brousícím vřeteníku

střed kotouče, čelní plocha břitu a osa dělící hlavy v jedné rovině

Svislý posuv brusného vřeteníku nastavíme na hodnotu 0.

vynulování svislého posuvu brousícího vřeteníku

Nastane situace kterou zachycuje následující detailní snímek břitu a brusu z profilu, kdy se vrchol břitu nachází v ose brusného kotouče.

detailní pohled čelní plochy břitu v ose kotouče

 Protože brousíme „proti“ břitu a máme tak hřbetní plochy pod osou kotouče musí jít brusný kotouč směrem „DOLŮ“ o hodnotu, kterou vyhledáme v této tabulce  dle požadovaného úhlu hřbetu hodnotu H. Protože ostření provádíme obvodem, tak pozor! nezajímá nás průměr ostřeného nástroje, který je v tomto případě stejně nezměřitelný, ale průměr kotouče.

Po snížení kotouče o hodnotu, která bude odpovídat danému úhlu hřbetu nastane tato situace v detailním záběru.

nastavený úhel hřbetu snížením kotouče a jeho dotyk s hřbetní plochou břitu

Platí zásada, čím větší úhel hřbetu tím menší průměr kotouče a naopak tak, aby nedošlo k odbrušování zubů které se nachází pod(proti břitu) nebo nad(po břitu) ostřeným zubem. Záleží také na průměru nástroje a jeho jemno nebo hrubozubosti.

Kotouč na vyobrazených fotografiích má průměr 120mm, ostřená fréza 80mm, úhel hřbetu 6°, počet zubů mne v tomto případě a jakémkoli jiném nezajímá neb ostřím na doraz zubové podpěry. Obava z „dutého“ výbrusu je zbytečná a výduť vzhledem k délce hřbetní plochy je zanedbatelná.

Při stále zaaretovaném vřeteni nasadíme zubovou opěru(pokud ostříme podle ní) a dotlačíme palec na čelní plochu zubu. Potom můžeme vřeteno uvolnit.

Tato ostřená fréza je už několikrát přeostřovaná na hřbetě, a délka hřbetní plochy je velká, může se tedy vybrousit ještě zábřit snížením kotouče o takovou hodnotu, aby nedocházelo k odbrušování následujícíhc zubů. Pokud by tímto zásahem byl zub snížen moc, musí se prohloubit zubové mezery vyostřením na čelních plochách břitů.

Pro kontrolu záběru kotouče v brusu označím břit lihovou fixou a tento podbrousím.. Kotouč může být vůči rovině podélného posuvu vyosen.

označený a podbroušený hřbet zubu

Je-li vše OK pak nezbývá než postupně podbrušovat jeden zub za druhým za pomoci univerzální vyklápěcí zubové opěry. V případě nastavení jiného úhlu a za situace kdy je požadován stejný úhel hřbetu na obarvené hřbetní ploše, projeví se toto po dotyku brusného kotouče s touto plochou neúplným podbroušením. Potom můžeme korigovat úhel snížením nebo zvýšením brousícího vřeteníku s brusným kotoučem, ale NIKDY NE ZUBOVOU OPĚROU! Vřeteno dělícího přístroje je odaretované a ovládám jej levou rukou, pravá ruka ovládá podélný posuv stolu.

...a teď brousit jeden za druhým dokola

 

 

BROUŠENÍ ČELEM KOTOUČE, ÚHLOVÁ FRÉZA NASAZENÁ V DĚLÍCÍ HLAVĚ:

 

Tato situace může teoreticky nastat v případě spíše opravdu velkých průměrů úhlových fréz.  I tak musíme mít  k dispozici dělící hlavu s velmi hladkým rotačním chodem, bez sebemenšího odporu při otáčení. Malé a stopkové frézy takto nelze  vůbec ostřit, na malém průměru není páka potřebná k posunu palce zubové podpěry po čelní ploše zubu taková, aby se frézy zároveň pootáčela.  Už samotná hmota vřetene brání otáčet se ostřenému nástroji. Budu se snažit jednodušše vysvětlit, proč a v čem je tento způsob odlišný od výše popisovaného.

V tomto případě není možno podbrousit hřbetní plochy tak jednoduše jak obvodem kotouče a to z toho důvodu, že čelo hrncového nebo miskového kotouče, kterým bychom brousili ostří po přímce.

Je tedy nutné chovat se k úhlové fréze stejně, jako k fréze se zuby ve šroubovici i když tato konkrétní úhlová fréza má břity přímé a rovnoběžné se svou osou! Je to z toho důvodu, že při nastavování úhlu hřbetu jsme nuceni břit, který je rovnoběžný s osou celého nástroje snížit nebo zvýšit o danou hodnotu H z tabulek, dle průměru nástroje  a jaký průměr? největší? střední? nejmenší? .Tímto snížením a nebo zvýšením břitu pozbydeme výhovy rovnoběžnosti břitu s osou podélného posuvu, to je třeba si uvědomit! Změna je patrná z nákresu snížení nebo zvýšení palce zubové podpěry vůči břitu záleží na tom, jak podbrušujeme, jestli čelem břitu nahoru a nebo čelem břitu směřujícím dolů.

změna roviny břitu při broušení čelem kotouče

Nástroj bychom tedy potom, alespoň dle prvních kroků nastavili stejným způsobem jako v případě broušení obvodem kotouče a to:

Postavení: Vrchní otočný stůl brusky je rovnoběžně s posuvem válečkového stolu, taktéž horizontální rovina osy děličky je s tímto posuvem rovnoběžná. Dělící hlava a  její osa ve vertikální rovině, je natočená o  nominální úhel ostřeného nástroje, kterým je v tomto případě úhlová jednostranná fréza s přímými břity, s úhlem čela břitů alfa 0 a úhlem hřbetu dle druhu frézovaného materiálu 6°, případně náš, ten který změříme.

Zaúhlujeme kozlík do požadovaného úhlu dané frézy a tento zaaretujeme. Opět nastavíme v pozici zajištěného zaúhlovaného kozlíku nastavovací měrkou čelo břitu frézy do osy dělící hlavy a vřeteno v této pozici zajistíme, břit tak zůstává zajištěný v ose dělící hlavy vodorovně s posuvem stolu.

Tedy stejně jako v prvním případě jsou zakladní kroky stejné. A nyní nastává změna, na vrchní broušenou část brousícího vřeteníku  nasadíme podpěru a tuto přitlačíme na čelní plochu ostřeného břitu. Podpěra se tedy vůči broušenému břitu POHYBUJE!  Je nastavena na střed brusné hrany miskového kotouče vykloněného o cca 3°.

Hodnotu H, určenou z tabulek nystavíme pomocí zubové opěry. V tomto ukázkovém příkladě kdy podbrušujeme proti ostří tedy půjde zubová podpěry nahoru buďto mikrometrickým šroubem, který je na ní umístěn, a nebo zvednutím sloupu brousícího vřeteníku a tím i celé opěry. 

postavení při broušení čelem kotouče s úhlovou frézou v děličce

detail záběru miskového kotouče

 Jednoduše jak již jsem psal v úvodu článku jen pomocí dělícího kotouče v dělící hlavě a nastavením úhlu to prostě nelze provést v případě, že brousíme čelem brusného kotouče. Pokud použijeme jeho obvod potom ano, buď s dělícím kotoučem a nebo s univerzální zubovou opěrou umístěnou na vřeteníku. V dalším článku popíšu ostření nástrčné frézy na trnu mezi hroty koníků a v naklápěcím hrotovém přípravku.

Ostření fréz vyobrazených v úvodu je ve svém principu obdobný.

Přečtěte si také :